Nezval Vítězslav
Nezval Vítězslav
* 26. 5. 1900 Biskoupky (u Moravského Krumlova)
† 6. 4. 1958 Praha
básník a dramatik, za jazykové spolupráce překladatel z angličtiny, bulharštiny, čínštiny francouzštiny, italštiny, němčiny, perštiny, ruštiny, španělštiny
Po maturitě (1919) na gymnáziu v Třebíči studoval jeden semestr práva na Masarykově univerzitě v Brně, na jaře 1920 přešel do Prahy na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, studia však nedokončil. Většinu svého života se věnoval profesionálně literatuře - s výjimkou let 1924-25, kdy byl zaměstnán jako tajemník redakce Masarykova slovníku naučného, sezony 1928-29, kdy byl dramaturgem Osvobozeného divadla, a 1945-51, kdy řídil filmový odbor na ministerstvu informací. Od 1922 byl členem sdružení Devětsil, 1934 založil Surrealistickou skupinu a do 1938 stál v jejím čele. Ve 30. letech se podílel na protifašistických aktivitách, 1944 byl krátce vězněn. Po 1945 se účastnil činnosti spisovatelských i filmových institucí, prosazoval socialistickou orientaci umělecké tvorby, současně však obhajoval její různorodost. Většina básnického díla do poloviny byla ovlivněna poetismem, např. sbírky Pantomima (1924), Menší růžová zahrada (1926) nebo Básně noci (1930), obsahující i skladby Podivuhodný kouzelník (1923), Akrobat (1927) a Edison (1928); tradičněji vyznívají sbírky Zpáteční lístek (1933) nebo Sbohem a šáteček (1934). Po polovině 30. let převládla surrealistická poetika sbírek Žena v množném čísle (1936), Praha s prsty deště (1936), Absolutní hrobař (1937), Matka Naděje (1938) a anonymně vydaných 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida (1936). Rozchod se surrealismem a reakci na nacistické ohrožení odráží skladba Historický obraz (1939) a sbírka Pět minut za městem (1940). V poválečné tvorbě se pokoušel poetistickou obraznost s dobovými politickými požadavky v dílech Veliký orloj (1949), Stalin (1949), Zpěv míru (1950), Z domoviny (1951) a Chrpy a města (1955). Prózu reprezentují především lyrizovné zážitky z dětství Dolce far niente (1931), zápisky z cest po cizích zemích (Neviditelná Moskva 1935, Ulice Gît-le-coeur, 1936) a knížky pro děti (Anička skřítek a Slaměný Hubert, 1936). Z dramatické tvorby jsou jevištně živé Schovávaná na schodech (1931), Milenci z kiosku (1932), Manon Lescaut (1940) a Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou (1956). Napsal i několik filmových scénářů (Podskalák, 1928, Za tichých nocí, 1941) a na dalších spolupracoval (Před maturitou, 1937), psal rozhlasová pásma, scénky a baletní libreta. Vydal Manifesty poetismu (1928, s Karlem Teigem) a Surrealismus v ČSR (1934), v esejích komentoval soudobou evropskou literaturu (soubor Moderní básnické směry, 1958) i moderní výtvarné umění, vzpomínková kniha Z mého života (1959) zůstala nedokončena. Řada textů vyšla časopisecky, ve 20. a 30. letech přispíval hlavně do periodik Host, Pásmo, Kmen, ReD, Proletkult, Tvorba, Rudé právo, Československé noviny, Volné směry, Lidové noviny a Levá fronta, po 1945 především do Literárních novin, Nového života, Kultury, Bloku a Kulturní politiky. V překladatelské činnosti (obvykle za jazykové spolupráce) se zaměřoval na duchovně spřízněné básníky (Ch. Baudelaire, P. Éluard, S. Mallarmé, J. A. Rimbaud, E. A. Poe) nebo na autory, které osobně znal (D. Gabe, P. Neruda). Snažil se zachovat ducha originálu, nevyhnul se však tomu, aby ho nepoznamenal vlastní osobitostí. Velkou část překladů vytvořil a vydal před rokem 1945, jsou však zařazovány i do výborů poválečných. Do té doby nepublikované překlady libret zahrnuje 21. svazek souborného vydání Vítězslav Nezval, Dílo (Československý spisovatel 1950-90).
Poe, Edgar Allan: Básně (VB, Praha, Rudolf Škeřík 1928)
Poe, Edgar Allan: Havran (The Raven; B, Praha, NČSVU 1963; Praha, Bonaventura 1990; in: Havran / Krkavec, Praha, Nadace Lyry Pragensis 1993; in: Váchalův Havran, Praha - Litomyšl, Paseka 1996)
Poe, Edgar Allan: Zrádné srdce. Výbor z díla. Básně a povídky (výbor [The poems and three essays on poetry / The Works of Edgar Allan Poe, Praha, Naše vojsko 1959, + Bohumila Grögerová, Josef Hiršal, Josef Shwarz)
Gabe /Gabeová/, Dora: Dávno (Nekoga; básnická próza, Praha, Dědictví Komenského 1938; upravené vydání Praha, Albatros 1978)
Baudelaire, Charles - Rimbaud, Arthur - Mallarmé, Stéphane: Překlady (VB, Praha, Československý spisovatel 1982)
Baudelaire, Charles: Květy zla (Les Fleurs du Mal; BB, Praha, Mladá fronta 1964)
Baudelaire, Charles: Víno samotářovo (VB, Praha, Československý spisovatel 1979, + Vladimír Holan, Karel Čapek, František Hrubín, Jaroslav Vrchlický, Svatopluk Kadlec)
Breton, André: Nadja (Nadja; R, Praha, J. Müller 1935, + Miloš Hlávka, Bedřich Vaníček)
Breton, André: Spojité nádoby (Vases communicants; EE, Praha, Spolek výtvarných umělců Mánes 1934, + Jindřich Honzl)
Eluard, Paul: Veřejná růže (La Rose publique; BB, Praha, Mánes 1936, + Bedřich Vaníček; Praha, SNKLU 1964)
Rimbaud, Arthur: Já je někdo jiný (VB, Praha, Československý spisovatel 1962)
Mao-Ce-Tung: Osmnáct básní na staré nápěvy (Ťiou-tchi š'-cch'š'-pa-šou ; BB, Praha, Československý spisovatel 1958, + Josef Hejzlar [jazyková spolupráce])
Calzabigi, Raniero da - Molina, Tirso de: Orfeus (Orfeo; libreto, Praha, SNKLHU 1960)
Heine, Heinrich: Kniha písní (VB, Praha, Svoboda 1950)
Nizámí, Abú Muhammed Iljás bin Júsuf: Příběh panice (Haft pajkar; BB, Praha, Československý spisovatel 1939, + Jan Rypka [jazyková spolupráce], Jaroslav Seifert, Vladimír Holan [přebásnili]; in: Příběh panice a jiné básně, Praha, Československý spisovatel 1972, + Jan Rypka [jazyková spolupráce], Jaroslav Seifert, Vladimír Holan [přebásnili])
Puškin, Alexandr Sergejevič: Domek v Kolomě (P, in: Povídky veršem a prózou, Praha, Melantrich 1938)
Puškin, Alexandr Segejevič: Měděný jezdec a jiné povídky (Mednij vsadnik; Poéma, Praha, Československý spisovatel 1976, + Kamil Bednář, Petr Křička, Zdeňka Bergrová)
Neruda, Pablo: Juliu Fučíkovi. Pražský rozhovor (B, Praha, Československý spisovatel 1953, + Zdeněk Hampejs)
