Seifert Jaroslav

Seifert Jaroslav

básník, překladatel z francouzštiny a za jazykové spolupráce z orientálních i dalších jazyků

Studium na klasickém gymnáziu v Praze nedokončil a začal se věnovat žurnalistice. Působil v redakci Rudého práva a Rovnosti, 1922-25 byl odpovědným redaktorem časopisu Sršatec a 1927-29 týdeníku Reflektor. 1929-30 řídil časopis Nová scéna, 1930-32 byl redaktorem týdeníku Pestré květy, 1933-38 vedl kulturní rubriku Ranních novin, 1939-45 byl zaměstnán v redakci Národní práce a 1945-49 byl redaktorem deníku Práce. Několik let mu znemožňovala větší pracovní aktivity vážná choroba pohybového ústrojí. 1969 byl zvolen předsedou nově ustaveného (a záhy rozpuštěného) Svazu českých spisovatelů. V 70. letech měl omezené publikační možnosti, vycházely pouze reedice jeho starších děl, novou tvorbu publikoval v samizdatu a teprve od sklonku 70. let ji mohl vydávat i oficiálně. 1984 byl vyznamenám Nobelovou cenou za literaturu. Autor řady básnických sbírek, zpočátku byl ovlivněn proletářskou poezií (Město v slzách, 1921; Samá láska, 1923) a vzápětí poetismem (Na vlnách TSF, 1925; Slavík zpívá špatně, 1926; Poštovní holub, 1929). Tvorba 30. let, válečná a těsně poválečná již nese rysy osobité poetiky, má rytmicky pravidelný, stroficky členěný verš a písňovou intonaci (Jablko z klína, 1933; Ruce Venušiny, 1936; Jaro, sbohem, 1937; Zhasněte světla, 1938; Světlem oděná, 1940; Vějíř Boženy Němcové, 1940; Kamenný most, 1944; Přilba hlíny, 1945; Šel malíř chudě do světa, 1949; Píseň o Viktorce, 1950; Maminka, 1954). V následujících sbírkách se verš stále více prozaizoval a směřoval k volnému (Koncert na ostrově, 1965; Halleyova kometa, 1967; Odlévání zvonů, 1967; Morový sloup, samizdat 1973, Köln am Rhein 1977, Praha 1981; Deštník z Piccadilly, samizdat 1978, München 1979, Praha 1979; Býti básníkem, 1983). Vysokou literární, ale i dokumentární hodnotu má kniha beletristicky pojatých vzpomínek Všecky krásy světa (samizdat 1979, Köln am Rhein a Toronto 1981, Praha 1982, definitivní vydání 1992). Do oblasti uměleckého překladu zasáhl na počátku své literární dráhy přetlumočením veršů A. Bloka (Dvanáct, 1922) a děl G. Apollinaira (Zavražděný básník, 1925, s M. Šramlem; Prsy Tiresiovy, 1926; Básně, 1935, s K. Čapkem, J. Hořejším a Z. Kalistou), časopisecky vyšly jeho překlady P. Verlaina, za druhé světové války spolupracoval na překladu díla perského básníka Nizámího (1943, s J. Rypkou) a později na překladu Písně písní (1958, se S. Segertem). Své jméno propůjčil Pavlu Eisnerovi (k antologii Láska v písních celého světa, 1940), Petru Koptovi (k překladu D. Guramišviliho Veselá vesna, 1963) a Jiřími Brabcovi (k výboru slovenských pohádek B. Němcové Mahulena krásná panna, 1982).

Překlady z francouzštiny

Apollinaire, Guillaume: Prsy Tiresiovy. Nadrealistické drama o dvou jednáních s prologem (Les mamelles de Tirésias; D, Brno, Jota 1994 [faksimile 1. vydání z 1926 s ilustracemi Karla Teigeho])
Verlaine, Paul: Záludná luna (VB, Praha, Československý spisovatel, + Zdenka Bergrová, František Hrubín, Vladimír Holan, ..... Jelínek, Viktor Dyk, Jaroslav Vrchlický, Karel Čapek)

Překlady z gruzínštiny

Guramišvili, David: Veselá vesna (Mxiaruli zapxuli; B, Praha, Svět sovětů 1963, + Jaromír Jedlička [přeložil], [Jaroslav Seifert = Pavel Kopta, přebásnil])

Překlady z hebrejštiny

Píseň písní (Šír haš-šírím; B, Praha, V. Picka 1956, + Stanislav Segert [jazyková spolupráce]; in: Pět svátečních svitků, Praha, SNKLHU 1958, + Stanislav Segert [jazyková spolupráce]; Praha, SNKLHU 1964, + Stanislav Segert [jazyková spolupráce]; Praha, Odeon 1969, + Stanislav Segert [jazyková spolupráce]; Praha, Nadace Lyry Pragensis 1992, + Stanislav Segert [jazyková spolupráce])
Z Písně písní (Host do domu, 1957, + Stanislav Segert [jazyková spoluráce])

Překlady z němčiny

Komenda-Soentgerath /Komendová-Soentgerathová/, Olly: Co mi spí v noci pod víčky (VB, Praha, Supraphon 1988)

Překlady z perštiny

Nizámí, Abú Muhammed Iljás bin Júsuf: Hřích a pokání (B, Praha, Vydavatelstvo Družstevní práce 1943, + Jan Rypka [jazyková spolupráce]; Praha, Melantrich 1952, + Jan Rypka [jazyková spolupráce]; Praha, Svět sovětů 1959, + Jan Rypka [jazyková spolupráce] ???? CO Z TOHO in: Sedm princezen + Jan Rypka [jazyková spolupráce])???

Překlady ze slovenštiny

Němcová, Božena: Mahulena krásná panna. Slovenské pohádky a pověsti Boženy Němcové (výbor pohádek, Praha, Albatros 1982; Praha, Albatros 1983; Praha, Albatros 1985; Praha, Albatros 1990, [Jaroslav Seifert = Jiří Brabec])

Překlady z různých jazyků

Láska v písních celého světa (VB, Praha, Družstevní práce 1940, [Jaroslav Seifert = Pavel Eisner])