Poucha Pavel
Poucha Pavel
* 29. 12. 1905 Wien (Vídeň, Rakousko)
† 15. 1. 1986 Praha
mongolista, tibetolog a indolog, překladatel ze sanskrtu, tamilštiny, tibetštiny, mongolštiny, páli a z ruštiny
V letech 1924-29 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze germánské a slovanské literatury, srovnávací lingvistiku a navštěvoval přednášky sanskrtu, hindštiny, bengálštiny, hebrejštiny, turečtiny, perštiny a dalších orientálních jazyků. Od 1927 vyučoval češtinu a němčinu na pražských gymnáziích a publikoval první orientalistické práce v oboru tocharistiky a indologie. Roku 1929 získal titul PhDr. Roku 1932 se stal členem kulturní sekce Orientálního ústavu a od 1947 jeho stálým pracovníkem, 1948 předložil habilitační práci. V Orientálním ústavu zastával i funkci náměstka ředitele a vedoucího indologického oddělení, 1957 byl z politických důvodů odvolán a až do odchodu do důchodu 1970 se věnoval jen vědecké práci. Zabýval se zejména tibetologií a mongolistikou. Externě vyučoval 1950-57 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a učil i na Škole orientálních jazyků, kterou po jistý čas řídil. Navštívil Mongolsko i Čínu, účastnil se řady kongresů, konferencí a stáží. Byl zakladatelem české tocharistiky, tibetologie a mongolistiky, věhlasu dosáhl i v oboru vnitroasijské filologie a indologie. Okrajově se zabýval též mandžuštinou a dalšími orientálními jazyky. Publikoval vědecké i populárně-vědecké práce v domácích i světových časopisech, věnoval se zvláště filologii, kulturní historii a historii. Překládal z indických jazyků, z tibetštiny a mongolštiny. Je znám i jako autor cestopisů z Mongolska a Číny a četných hesel v encyklopediích a slovnících. Řada prací zůstala v rukopise a je součástí jeho pozůstalosti.
Rinčen, Bjambyn: Slunce vychází (Ürín tujá (Jitřní záře); R, Praha, Svobodné slovo - Melantrich 1958)
Čojbalsan, Chorlogijn: Dějiny mongolské revoluce (LF, Praha, Státní nakladatelství politické literatury 1954)
Nejlepší z mužů Dzáng-Dzalúdaj (B [epos], Praha, Nakladatelství ČSAV 1957)
Tajná kronika Mongolů (Mongghol-un nighuča tobčijan; historická kronika, Praha, Odeon 1955)
Dhammapada (výbor z veršované sbírky buddhistických průpovědí, in: Prameny života. Obraz člověka a světa ve starých kulturách, Praha, Vyšehrad 1982; in: Duchovní prameny života. Stvoření světa ve starých mýtech a náboženstvích, Praha, Vyšehrad 1997)
Parnov, Jeremej Judovič: Úsměv v bronzu (.............; R, Praha, Lidové nakladatelství 1977)
Tolstov, Sergej Pavlovič: Po stopách dávného Chórezmu (......... ; LF, Praha, Slovanské nakladatelství 1952)
Dandí: Dobrodružství deseti princů (Dašakumáračaritam; R, Praha, SNKLHU, 1959)
Kálidásah: Šestero ročních počasů (Rtusanhára; B, Praha 1942)
Příhody indického šaška. Tennáliráman katäi (folklorní vyprávění, Praha, Česká grafická unie 1944)
Lu Dub, Šarab Dongbu to jest Strom moudrosti. Mudrosloví tibetského lidu (výbor, Praha 1952)
