Halas František

Halas František

básník, esejista, překladatel z polštiny, za jazykové spolupráce z dalších jazyků (maďarštiny, bulharštiny, slovinštiny, srbocharvátštiny)

Vyučil se knihkupcem (1916-19) a dva roky (1919-21) pracoval jako příručí v Kočího knihkupectví v Brně. 1922-23 byl úředníkem brněnské Úrazové pojišťovny. Po absolvování vojenské služby (1923-25) strávil půl roku v Paříži. 1926 se stal redaktorem nakladatelství Orbis v Praze. 1936-42 měl na starosti redakci knižnice První knížky, v níž uváděl do literatury mladé básníky. Většinu války se skrýval (v Kunštátu na Moravě, v sanatoriu v Tišnově). Po 1945 působil jako přednosta publikačního odboru ministerstva informací a jako předseda Syndikátu českých spisovatelů a kromě vlastní tvorby se podílel také na soudobém literárním dění (redigoval řadu časopisů, almanachů, sborníků, edic), zabýval se i teoretickými úvahami o literatuře, výtvarném umění, poslání lyriky i filmu. Roku 1949 podlehl vleklé srdeční chorobě. Autor básnických sbírek (Sépie, 1927, Kohout plaší smrt, 1930, Tvář, 1931, Hořec, 1933, Dokořán, 1936, Torzo naděje, 1938, Naše paní Božena Němcová, 1940, Ladění, 1942, V řadě, 1948, A co? 1957), veršů pro děti (Počitadlo, 1948) a básně v próze Já se tam vrátím (1947). Překladatelství se věnoval hlavně ve válečném období, kdy přetlumočil z polštiny poezii A. Mickiewicze a J. Slowackého. Halasovo úsilí o vytvoření ekvivalentu v českém verši nalezlo vysoké ocenění, byl proto jako již vážený básník zainteresován i na překladech dalších cizojazyčných autorů, např. na přetlumočení mimořádně obtížné lyriky maďarského modernisty E. Adyho (ve spolupráci s A. Strakou a M. M. Dedinským) a jihoslovanské hrdinné lidové epiky. Syn František Xaver Halas (*1937) je historik a překladatel, syn Jan Halas (*1945) je rozhlasový pracovník.

Překlady z bulharštiny

Zpěvy hrdinství a lásky (VB, Praha, Československý spisovatel 1954, + Oton Berkopec, [František Halas 4 básně])

Překlady z maďarštiny

Ady, Endre: Krev a zlato (VB, Praha, Československý spisovatel 1950, + Vilém Závada)

Překlady z polštiny

Mickiewicz, Adam: Konrád Wallenrod (Konrad Wallenrod; R, in: Gražyna / Konrád Wallenrod, Praha 1947; samostatně Praha, Odeon 1976)
Mickiewicz, Adam: Dziady (Dziady; B, Praha, Melantrich 1947, + Josef Matouš)
Słowacki, Juliusz: Balladyna (Balladyna; D, Praha, Československý spisovatel 1950, + Josef Matouš)
Słowacki, Juliusz: Lilla Weneda (Lilla Weneda; D, Praha, Československý spisovatel 1950, + Josef Matouš)

Překlady z ruštiny

Puškin, Alexander Sergejevič: Pohádky (výbor, Praha 1949, + Ladislav Fikar, František Hrubín, Pavel Eisner)

Multijazykové překlady

Zpěvy hrdinství a lásky (VB, Praha, Československý spisovatel 1954, + Oton Berkopec [jazyková spolupráce])
Jugoslávské zpěvy (VB, Praha, Naše vojsko 1958, + Oton Berkopec [jazyková spolupráce], Vilém Závada)