Fučík Bedřich
Fučík Bedřich
* 4. 1. 1900 Čáslavice (u Třebíče)
† 2. 7. 1984 Praha
literární kritik, překladatel z němčiny, ruštiny, angličtiny a francouzštiny
Manželka Jitka Fučíková (1903-1987) byla překladatelkou; překladateli jsou také oba zeťové - Jindřich Pokorný (* 1927) a Josef Čermák (* 1928). Po maturitě (1920) na gymnáziu v Třebíči studoval srovnávací literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy; 1927 získal doktorát prací Zeyer dramatik. 1927-31 působil jako redaktor v literárním měsíčníku Tvar, 1933-37 v Listech pro umění a kritiku. Roku 1928 byl tajemníkem a 1929-39 ředitelem nakladatelství Melantrich, 1939-43 šéfredaktorem nakladatelství J. R. Vilímek, 1945-48 vrchním ředitelem nakladatelských a knihkupeckých podniků Československé strany lidové (Vyšehrad a Universum), 1949-50 ve Vyšehradu pracoval jako korektor. Roku 1950 byl zatčen a 1952 odsouzen k 15 letům vězení, 1960 amnestován; od 1960 v důchodu. 1968-69 se podílel na vypracování koncepce obnoveného nakladatelství Vyšehrad. Soustavně věnoval kritickou pozornost soudobé poezii i próze (zejm. dílu F. Halase, J. Demla, J. Zahradníčka, J. Seiferta, J. Hory, J. Čepa, J. Durycha) a literatuře pro mládež (O knihu pro mládež, 1941). Byl editorem díla F. X. Šaldy, v 70. letech sestavil a komentoval pro samizdatovou edici Rukopisy VBF výbory z díla J. Čepa (6 svazků), J. Demla (14 svazků) a J. Zahradníčka (7 svazků). Samizdatově původně vyšly i soubor vzpomínkových esejů Sedmero zastavení (1977, München 1981) a Čtrnáctero zastavení (1984 a 1985, knižně Praha 1992), věnovaných vybraným tvůrčím osobnostem meziválečné české literatury. Posmrtně byly kriticko-esejistické práce vydány v souboru Setkávání a míjení (samizdat 1988, knižně Praha 1995), literární studie v souboru Píseň o zemi (samizdat 1989, knižně Praha 1994). Je spoluautorem (s J. Pokorným) výkladového slovníku Zakopaný pes aneb O tom, jak, proč a kde vznikla některá slova (1976, rozšířené s titulem Zakopaný pes aneb O tom, jak, proč a kde vznikla některá slova, jména, rčení, úsloví, pořekadla a přísloví, 1992). Souborné Dílo Bedřicha Fučíka vycházelo v 80. letech samizdatově a v 90. letech v nakladatelství Melantrich. Překládal z němčiny (M. Broda, H. Falladu), ruštiny (I. A. Gončarova) a angličtiny (W. Catherová).
Cather /Catherová/, Willa (Sibert): Smrt si jde pro arcibiskupa (Death Comes for the Archbishop; R, Praha, Vyšehrad 1972)
Cooper, James Fenimore: Poslední mohykán (The Last of the Mohicans; R [úprava překladu F. Austina], Praha, Jos. R. Vilímek 1948)
Saki (Hector Hugh Munro): Kruté šprýmy (The best of Saki; VP, Praha, Lidová demokracie 1961, jako Bedřich Dvořák)
Čep, Jan: Sestra úzkost. Zlomky autobiografického eseje (Ma soeur l'angoisse; E, Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury 1993, + Václav Čep)
Brod, Max: Pražské hvězdné nebe. Hudební a divadlení zážitky v dvacátých let (Prager Sternenhimmel; EE, Praha, Supraphon 1969)
Brod, Max: Život plný bojů (Streitbares Leben; LF, Praha, Mladá fronta 1966; Praha, Nakladatelství Franze Kafky 1994)
Fallada, Hans: Kdo už jednou seděl v base (Wen einmal aus dem Blechnapf frisst; R, Praha, Odeon 1967/1968)
Graf, Oskar Maria: Kam se schováš, človíčku? (Unruhe um einem Friedfertigen; R, Praha, SNKLU 1964)
Meyer, Conrad Ferdinand: Svatba mnichova (Die Hochchzeit des Mönchs; N, Praha, Melantrich 1930)
Rackwitz, Erich: Po neznámých stezkách a mořích (Fremde Pfade - unbekannte Meere; LF, Praha, Lidová demokracie 1964, jako Bedřich Dvořák)
Ulitz, Arnold: Londýnský kejklíř (Der Gaukler von London; R, Praha, Evropský literární klub 1940, + Jitka Fučíková)
Gončarov, Ivan Alexandrovič: Všední příběh (Obyknovennaja istorija; R, Praha, Vyšehrad 1951, jako Václav Horák)
