Prošková Hana

Prošková Hana

spisovatelka, překladatelka z němčiny, ruštiny, slovenštiny

Rozená Bořkovcová. Po maturitě (1943) na Dívčím reálném gymnáziu E. Krásnohorské v Praze byla do konce války nasazena na práci v leteckém průmyslu. Po roce 1945 se věnovala rodině a příležitostně se uplatňovala jako textařka či kreslířka reklam. Od 1961 byla zaměstnána jako úřednice v Ústavu pro elektrotechniku Československé akademie věd, od 1966 do odchodu do důchodu pracovala ve Státním nakladatelství dětské knihy, respektive Albatros. Do literatury vstoupila verši (sbírka Oblaka, 1963) a lyrizovanými prózami (soubory Mořeplavba, 1964, Obrova zahrádka, 1968), později se věnovala tvorbě pro nejmenší děti (texty k leporelům a omalovánkám). Těžiště jejího literárního díla spočívá v detektivních povídkách (soubory Měsíc s dýmkou, 1966, Smrt programátora, 1971, Tajemství obří číše, 1973, Tajemství planet, 1976, Jahody se šlehačkou, 1982, Stínová hra, 1989, Rýže po charvátsku, 1990); některé se staly podkladem scénářů k filmům a televizním inscenacím, z nichž na několika se scenáristicky podílela. Od poloviny 40. let pravidelně přispívala verši a povídkami do širokého spektra časopisů (Skautka, Žena a domov, Naše domácnost, Naše rodina, Vlasta, Květy, Mladý svět, Host do domu, Kultura, Literární noviny, Plamen, Mladá fronta). V 70. letech vyšly v revui Světová literatura pod jejím jménem překlady slovinské poezie, jejichž skutečným autorem byl překladatel František Benhart.

Překlady z němčiny

Busch, Wilhelm: Žerty - šprýmy - taškařiny (VB, Praha, Albatros 1971)

Překlady z ruštiny

Modří husaři. Z díla děkabristů (výbor, Praha, Odeon 1967, + další překladatelé)

Překlady ze slovenštiny

Sliacky, Ondrej: O zakleté žábě (O zakliatej žabe; PP [pro děti], Praha, Albatros 1985, + Dagmar Klementová)