Karpatský Dušan

Karpatský Dušan

* 28. 2. 1935 Trebišov (Slovensko)
† 31. 1. 2017

překladatel ze srbocharvátštiny (výjimečně i ze slovinštiny, makedonštiny a slovenštiny) a z češtiny do srbocharvátštiny; literární kritik a historik

Gymnázium začal studovat 1946 v Rakovníku, maturoval 1953 v Praze. 1953–58 vystudoval češtinu a srbocharvátštinu na Filologické fakultě Univerzity Karlovy. Působil jako vychovatel v žákovském domově, učitel základní školy, redaktor Zrcadla kultury Československého rozhlasu v Praze (1961–62), redaktor měsíčníků Svazu československých spisovatelů Plamen (1962–67) a Sešity pro mladou literaturu (resp. pro literaturu a diskusi; 1968–69), v nichž otiskoval i své recenze a literární kritiky. 1966–67 a 1969–70 byl lektorem češtiny na Filozofické fakultě Univerzity v Záhřebu, 1978–89 externě vyučoval na Jazykové škole v Praze, 1990–95 byl redaktorem týdeníku Literární noviny. V letech 1972–81 nesměl publikovat a své překlady i původní práce (některé až do r. 1985) uveřejňoval pod vypůjčenými jmény kolegů a přátel (Milady Nedvědové, Ireny Wenigové, Viktora Kudělky) a pod dívčím jménem své ženy (Ema Dohnalová). Pod jménem V. Kudělky vyšlo i první vydání literární encyklopedie pro mládež Malý labyrint literatury (1982, dotisk 1983); 2., přepracované a rozšířené vydání (1997) vyšlo už pod autorovým jménem, stejně jako i třetí (2001) a čtvrté pod názvem Labyrint literatury (2008). U Slovníku spisovatelů Jugoslávie (1979) mohl podepsat svá hesla, ne už úvodní studii (respektive její největší část věnovanou literaturám bosensko-hercegovské, charvátské, srbské a černohorské), ani nebyl uveden jako vědecký redaktor. Do Slovníku dramatiků – Jugoslávští autoři (1984) zpracoval autory píšící srbocharvátsky a v jazycích národností. Spolu s I. Wenigovou uspořádal antologii jugoslávských básníků XX. století Snímky krajiny poezie (1966) a 5 charvátských her (1966), samostatně sestavil antologii Co se stalo na Kosovu rovném (1990), antologii „literatury Bosny a Hercegoviny v obklíčení a vyhnanství“ Vzkázání ze dna noci (1995), sborník z česko-bosenskohercegovské konference Literatura v obklíčení a vyhnanství (1996), který vyšel česky, srbocharvátsky a německy, antologii Koráb korálový. Tisíc let charvátské poezie v díle stovky básníků (2007), šestisvazkové Spisy Iva Andriće (2009) a dvojí Spisy Miroslava Krleži (devítisvazkové 1965–2000 a sedmisvazkové 2013). Inicioval vydávání České knižnice a řadu let působil jako člen správní a vědecké rady i tajemník jejího Nadačního fondu.

V Charvátsku se podílel na slovníku zahraničních spisovatelů Strani pisci (Zagreb, 1968), pro jehož 2. vydání zrevidoval a podstatně doplnil hesla o českých a slovenských spisovatelích, a pro sedmý díl Dějin světové literatury (Povijest svjetske književnosti, Zagreb, 1975) napsal přehled dějin české a slovenské literatury Češka književnost, Slovačka književnost). (Svazek vyšel i v překladu do albánštiny: Historia e letërsisë botërore VII, Priština, 1984). Knižně vyšla i bibliografie knižně vydaných českých překladů charvátské literatury 1560–1981 Croatica na češkom jeziku (Zagreb, 1983) a výběr z korespondence s českými, slovenskými a jihoslovanskými spisovateli Epistolar (Zagreb – Pula – Sarajevo, 2010).

Do charvátštiny přeložil rozsáhlejší ukázky z tvorby českých i slovenských básníků (např. J. Seiferta, F. Halase, J. Ortena, O. Mikuláška, J. Skácela, M. Rúfuse, M. Válka, J. Ondruše), několik textů pro sborník věnovaný divadlu 20. století (mj. J. Patočky a V. Havla), výbor z myšlenek F. X. Šaldy a spolu s charvátským básníkem Slavkem Mihalićem výbor z díla Vladimíra Holana (Noć s Hamletom i druge pjesme, Zagreb, 1981). Spolu se svými někdejšími charvátskými žáky a kolegy vydal rozsáhlou antologii české poezie od Proglasu sv. Konstantina-Cyrila po Trhlinu Miloslava Topinky Zlatna knjiga češkoga pjesništva (Zagreb, 2003). Objevil a do charvátštiny přeložil česky psané beletristické autobiografické texty velkého charvátského politika Stjepana Radiće (Praški zapisi, Zagreb 1985). Spolu s charvátským básníkem Lukem Paljetkem přeložil poemu slovenského romantika Andreje Sládkoviče Marína (Zagreb, 2005). V Bělehradě se několik sezon hrál jeho překlad pohádkové hry Františka Hrubína Kráska a zvíře.

Přes 60 knih překladů, ať už vlastních, nebo cizích, opatřil doslovy nebo předmluvami. Několik let organizoval českou účast na knižním veletrhu a festivalu knih a autorů v istrijské Pule (mj. České dny 2002). Do Charvátské literární encyklopedie (Hrvatska književna enciklopedija I–IV, Zagreb 2010–12) napsal na 50 hesel. Uspořádal výstavy Pět století charvátské literatury v českých zemích (Národní a univerzitní knihovna, Zagreb, 2000) a Půl tisíciletí česko-charvátských literárních vztahů ve zájemných překladech (Národní knihovna ČR, Praha, 2002).

Svůj kulinářský zájem uplatnil v Jugoslávské kuchyni (1987), doplněné a rozšířené v 2. vydání jako Nostalgická kuchařka (1994) a v 3. vydání jako Lahůdky od Jadranu (2002). Za Malý labyrint literatury dostal Výroční cenu nakladatelství Albatros (1998), za překlady obdržel Cenu srbského PEN-centra (1978), Cenu Julija Benešiće od Sdružení charvátských spisovatelů (1990), čtyři tvůrčí odměny české Obce překladatelů (1996, 1999, 2000, 2001), Výroční cenu INA za šíření charvátské kultury ve světě (2002), Státní cenu za překladatelské dílo (2003) a Cenu Ljudevita Jonkeho od Matice charvátské (2008), byl zvolen dopisujícím členem Jihoslovanské (dnes Charvátské) akademie věd a umění (1990) a prezident Charvátské republiky Stjepan Mesić jej vyznamenal Řádem Danice charvátské s podobiznou Marka Maruliće (2001).

O jeho práci informují mj. Slovník českých spisovatelů (Toronto 1982), Encyklopedija Jugoslavije 6 (Zagreb 1990), Slovník zakázaných spisovatelů 1948–80 (Praha 1991), Zamlčovaní překladatelé 1948–89 (Praha 1992), Československý biografický slovník (Praha 1992), Krležijana 1 (Zagreb 1993), Kdo je kdo v Obci spisovatelů (Praha 1996 a 2005), Hrvatski leksikon (Zagreb 1996), Kdo je kdo v České republice (Praha 1998 a 2005), Český biografický slovník XX. století (Praha 1999), Hrvatska enciklopedija 5 (Zagreb 2003), Hrvatska književna enciklopedija 2 (Zagreb 2010).

Překlad ze slovinštiny

Grum, Slavko: Událost v městečku Goga (Dogodek v mestu Gogi; D, Praha, Dilia 1985)

Překlady ze srbocharvátštiny

Krleža, Miroslav: Na pokraji rozumu (Na rubu pameti; R, Praha, SNKLU 1964)
Svítání za tmavých nocí (VP, 4 z 24 povídek, Praha, Naše vojsko 1964)
Matković, Marijan: Achillovo dědictví (Ahilova baština; D, Praha, Dilia 1964; Orbis 1965)
Krleža, Miroslav: Charvátský bůh Mars (Hrvatski bog Mars / U logoru; NN a D, 3 ze 7 novel, Praha, SNKLU 1965, [ostatní přeložil Otakar Kolman])
Davičo, Oskar: Báseň (Pesma; R, Praha, Odeon 1966; jako Čas rozhodnutí (Praha, Lidové nakladatelství 1971)
Krleža, Miroslav: Tisíc a jedna smrt (Novele; NN, 4 novely z 13, Praha, Odeon 1966)
Pět charvátských her (VD, 2 hry z 5: Krleža, Miroslav: Aretheios aneb Legenda o sv. Ancille, Rajském ptáku /Aretej ili Legenda o sv. Ancili, Rajskoj ptici/, Marinković, Ranko: Gloria /Glorija/, Praha, Odeon 1966)
Snímky krajiny poezie (VB, spolupráce na překladu, Praha, Československý spisovatel 1966)
Ujević, Tin: Žíznivý kámen na prameni (VB, Praha, Mladá fronta 1966, + Josef Hanzlík)
Kuzmanović, Vojislav: Zabil jsem Petra a jiné hry (VD, Praha, Orbis 1967)
Kuzmanović, Vojislav: Zeleně lemovaný vlk (VP, Praha, Odeon 1967)
Pavlović, Miodrag: Kroky ve vedlejším pokoji (Igre bezimenih; dramolety, Praha, Odeon 1967)
Bulatović, Miodrag: Godot přišel (Godo je došao; D, Praha, Dilia 1968)
Bulatović, Miodrag: Hrdina na oslu (Heroj na magarcu; recenze R s ukázkami, Světová literatura, 3/1969)
Matković, Marijan: Raněný pták (Ranjena ptica; D, Praha, Dilia 1969)
Belan, Branko: Životopis utonulé (Biografija utopljenice; R, Praha, Melantrich 1971)
Sarajevo, město poezie (antologie veršů a prózy, Praha, Odeon 1971, + další překladatelé)
Selimović, Meša: Derviš a smrt (Derviš i smrt; R, Praha, Odeon 1969)
Deset jugoslávských novel (VN, 2 novely z 10, Praha, Československý spisovatel 1971)
Bulatović, Miodrag: Červený kohout letí k nebi (Crveni petao leti prema nebu; R, Praha, Odeon 1972)
Oljača, Mladen: Konec Černé legie (Kozara; R, Praha, Naše vojsko 1974, jako Ema Dohnalová)
Selimović, Meša: Tvrz (Tvrdjava; R, Praha, Odeon 1974, jako Milada Nedvědová)
Bulatović, Miodrag: Ďáblové z mansardy (Djavoli dolaze; PP, Praha, Melantrich 1976, neuveden)
Jančić, Miroslav: Hříšný herceg (Grešni herceg; D, Praha, Dilia 1976, jako Ema Dohnalová)
Kovačević, Dušan: Maratónci běží čestné kolo (Maratonci trče počasni krug; D, Praha, Dilia 1976, jako Ema Dohnalová)
Matković, Marijan: Tygr (Tigar; D, Praha, Dilia 1976, jako Ema Dohnalová)
Ćosić, Dobrica: Čas smrti I-IV (Vreme smrti; R, Praha, Odeon I-II - 1977, III - 1979, IV - 1985, jako Milada Nedvědová)
Brešan, Ivo: Představení Hamleta ve vsi Dolní Mrduša (Predstava Hamleta u selu Mrduša Donja; D, Praha, Dilia 1978, jako Ema Dohnalová)
Hadžić, Fadil: Pět bláznivých synů (Pet ludih sinova; D, Praha, Dilia 1978, jako Ema Dohnalová)
Šoljan, Antun: Krátký výlet (Kratki izlet; R, Praha, Odeon 1978, jako Viktor Kudělka)
Brlićová-Mažuranićová, Ivana: Pohádky z dávných dob (Priče iz davnine; PP, Praha, Lidové nakladatelství 1979, jako Irena Wenigová)
Hristić, Jovan: Savonarola a jeho přátelé (Savonarola i njegovi prijatelji; D, Praha, Dilia 1982)
Ribnikarová, Jara: Útěk za životem (Jan Nepomucki; R, Praha, Odeon 1983)
Brešan, Ivo: Slavnostní večeře v pohřebním ústavu (Svečana večera u pogrebnom poduzeću; D, Praha, Dilia 1984)
Čtyři z Kruhů (ukázky z tvorby Josipa Pupačiće, Vojislava Kuzmanoviće, Dubravka Ivančana a Krsta Špoljara, Světová literatura, 5/1984)
Pavličić, Pavao: Divadelní život a smrt (Kazališni život, D, Praha, Dilia 1984)
Duhová křídla (VP, 8 povídek z 12, Praha, Práce 1985)
Pět jugoslávských novel (VN, 1 novela z 5: Novak, Slobodan: Mimolodní deník /Izvanbrodski dnevnik/, Praha, Odeon 1985)
Šnajder, Slobodan: Charvátský Faust (Hrvatski Faust; D, Praha, Dilia 1985)
Tadijanović, Dragutin: Řeč ticha (VB, Světová literatura, 6/1985)
Krleža, Miroslav: Legendy a kalvárie (Legende, Vučjak, Golgota, Aretej, Pogovor za dvije drame: o Areteju i Jurju Križaniću; DD, 6 z 8 her a Doslov k dvěma hrám: Aretajovi a Juraji Križanićovi, Praha, Odeon 1986)
Andrić, Ivo: Vezírův slon (VP, 11 ze 17 povídek, Praha, Odeon 1987)
Radović, Veljko: Válka a mír v Grudě (Rat i mir u Grudi; D, Praha, Dilia 1987)
Orhel, Neven: Poplach v pavilónu M (Uzbuna na odjelu za rak; R, Praha, Práce 1988)
Ribnikarová, Jara: Dítě z Hradce (Dijete iz Hradeca; memoárová próza, Hradec Králové, Kruh 1988)
Karadžić, Vuk Stefanović: Pohádky (Srpske narodne pripovijetke; PP, Praha, Odeon 1989)
Kovač, Mirko: Den k tetování (Dan za tetoviranje; Praha, Dilia 1989)
Radović, Dušan: Dobré jitro, Bělehrade (Beograde, dobro jutro; výbor z aforismů, Praha, Odeon 1989)
Samokovlija, Isak: Šalomounova pečeť (VP, Praha, Odeon 1989)
Co se stalo na Kosovu rovném (antologie textů spjatých s tzv. kosovskou legendou, spoluúčast na překladu, Praha, Odeon 1990)
Aralica, Ivan: Odkvetlé impérium (Zadah ocvalog imperija; E, Praha-Curych, Konsultace 1991)
Zagorka, Marija Jurićová: Gričská čarodějnice I-VII (Grička vještica; R, Praha, Ivo Železný I - 1992, II-III - 1994, IV - 1995, V-VI - 1996, VII - 1997)
Škuncová, Andrijana: Odvrácená strana zrcadla (VB v próze, Světová literatura, 1991)
Karahasan, Dževad: Loučení se Sarajevem (Dnevnik selidbe; E, Praha, Mladá fronta 1995)
Kiš, Danilo: Hrobka pro Borise Davidoviče - Encyklopedie mrtvých (Grobnica za Borisa Davidoviča - Enciklopedija mrtvih; překlad Hrobky..., Praha, Mladá fronta 1995)
Osti, Josip: Barbara a barbar - Sarajevská kniha mrtvých (Barbara i barbar - Sarajevska knjiga mrtvih; BB, Praha, Ivo Železný 1995)
Pavličić, Pavao: Večerní akt (Večernji akt; R, Praha, Ivo Železný 1997)
Zagorka, Marija Jurićová: Gordana I-IV (Gordana; R, Praha, Ivo Železný I - 1997, II - 1998, III - 2000, IV - 2000)
Mihalić, Slavko: Neurvalý den (VB, Praha, Ivo Železný 1998)
Krleža, Miroslav: Kartografie lidské hlouposti (VE, Praha, Ivo Železný 1999)
Novak, Slobodan: Myrha, zlato a kadidlo (Mirisi, zlato i tamjan; R, Praha, Argo 1999)
Radovinović, Radovan: Charvátský Jadran (Hrvatski Jadran; kulturně historický průvodce, Zagreb, Naprojed 1999)
Ugrešić /Ugrešićová/, Dubravka: Kultura lži (Kultura laži; E, Praha, Mladá fronta 1999)
Ljuca, Adin: Hidžra (BB, Praha, Ivo Železný 2000)
Krleža, Miroslav: Illyricum sacrum (EE, Praha, Ivo Železný 2000)
Kiš, Danilo: Zahrada, popel (Bašta, pepeo) in: Ze sametového alba; Zahrada, popel (R, Praha, Mladá fronta 2000)
Krleža, Miroslav: Krása je skutečnost (VE, Praha, Ivo Železný 2000)
Má duše je moře. Poezie charvátského Jadranu (VB a VP, Praha, Gallery 2001)
Šömen, Branko: Motýlí efekt aneb Sametové sny (Metuljev efekt – Baršunasti snovi; E, Praha, Gallery 2001)
Matvejević, Predrag: Breviář Středomoří (Mediteranski brevijar; E, Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2002)
Radovinović, Radovan: Istrie a Kvarner (Istra i Kvarner; kult. hist. průvodce, Zagreb, Naprijed 2002)
Hristić, Jovan: Čechov dramatik (Čehov dramski pisac; E, Olomouc, Votobia 2003)
Radovinović, Radovan: Černá Hora – turistický průvodce (Crna Gora – turistički vodič; Naklada Ljevak 2003)
Paljetak, Luko: Zvěrokruh (Suncopas; BB, Zagreb, Branko Vujanović 2003)
Šoljan, Antun: Zrádci. Krátký výlet (Izdajice. Kratki izlet; RR, Praha, Havran 2005)
Tadijanović, Dragutin: Deset pjesama – Deset básní (VB, Zagreb, Narodna i sveučilišna knjižnica 2005)
Radović, Dušan: Dobré jitro, Bělehrade (Beograde, dobro jutro; výbor z aforismů, 2. vyd. Praha, Fori Prague 2006)
Zagorka, Marija Jurić: Gričská čarodějnice I – VII (Grička vještica I–VII; románová sága, Praha, XYZ 2007–2010, 2. vyd.)
Koráb korálový. Tisíc let charvátské poezie v díle stovky básníků (básnická antologie, Praha, Fori Prague 2007, podíl na překladu)
Štiks, Igor: Eliášovo křeslo (Elijahova stolica; R, Praha, Mladá fronta 2008)
Škuncová, Andriana: Zvon ve studni. Novaljský světlopis (Novaljski svjetlopis; BB, Praha, Fori Prague 2009)
Andrić, Ivo: Jelena, žena, která není (VP a R Slečna, překlad Slečny a několika P, Praha, Lastavica 2009)
Andrić, Ivo: Vezírův slon (VP, překlad části povídek, Praha, Lastavica 2009)
Andrić, Ivo: Znamení u cesty (VB, zápisky, EE, Praha, Lastavica 2009)
Osti, Josip: Haiku (Skopje, Blesok 2009)
Dabo Đono, Ivan: Odplouváme mezi stíny (Odlazimo u sjene; BB, Praha, Fori Prague 2010)
Radulićová, Hana: Láska za ostnatým drátem (Ljubav u „Kanadi“; R, Praha, XYZ 2012 )
Bodrožićová, Ivana: Hotel Zagorje (R, Praha, Paseka 2012)
Krleža, Miroslav: Charvátský bůh Mars (PP, Praha, Big Ben Bookshop – Lastavica 2013, překlad 3 novel a autorových poznámek)
Krleža, Miroslav: Tisíc a jedna smrt (PP, Praha, Big Ben Bookshop – Lastavica 2013, překlad 4 novel)
Krleža, Miroslav: Návrat Filipa Latinovicze. Na pokraji rozumu (RR, Praha, Big Ben Bookshop – Lastavica 2013, překlad Na pokraji rozumu)
Krleža, Miroslav: Golgoty a kalvárie (DD, Praha, Big Ben Bookshop – Lastavica 2013, překlad Legend, Aretaia a Doslovu k dvěma hrám)
Krleža, Miroslav: Planetárium (VB, VE, Praha, Big Ben Bookshop – Lastavica 2013, překlad Dětství na začátku 20. století, několika básní, 11 esejů)

poslední aktualizace: 8. 2. 2017