Hrůša Josef
Hrůša Josef
* 17. 4. 1882 Libějice (Libějovice, u Vodňan)
† 4. 5. 1954 Praha
překladatel z angličtiny, latiny a starověké řečtiny
Po maturitě (1901) na gymnáziu v Českých Budějovicích studoval klasickou filologii a češtinu na Univerzitě Karlově, roku 1907 získal doktorát. Působil jako středoškolský profesor v Klatovech (1906-07), Táboře (1909-25) a v Praze (1925-39). V jeho překladatelském díle, zahrnujícím jednak moderní literaturu z angličtiny (okrajově i z němčiny), jednak antickou literaturu z latiny a starověké řečtiny, lze vystopovat dva obsahové okruhy - překlady románové prózy, starořecké (Xenofón, Héliodóros) i anglické (J. Austenová, T. Hardy, W. S. Maugham, G. Meredith, H. Walpole), a překlady filozofických a politologických děl, antických (Boëthius, Cicero, Epiktétos, Marcus Aurelius, Seneca) i novějších (Russel, Spinoza). Větší část překladatelského díla spadá do období před rokem 1945. Syn Zdeněk Hrůša (1912-1998) byl překladatelem z rumunštiny.
Maugham, William Somerset: Na ostří nože (The Razor´s Edge; R, Praha, Práce 1946)
Stevenson, Robert Louis: Putování s oslicí do hor (Travels With a Donkey In the Cévennes; R, Brno, J. V. Pojer 1948)
Cicero, Marcus Tullius: Tuskulské rozhovory (Tusculanarum disputationes; Praha, Samcovo knihkupectví 1948)
