Hrdličková Věnceslava

sinoložka, japanoložka, spisovatelka, překladatelka z čínštiny, japonštiny a angličtiny???

Rozená Stunová, manželka sinologa a japanologa Zdeňka Hrdličky (1919-1999). Absolvovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (1945-50) a současně (1946-48) navštěvovala Graduate School Harvardské univerzity v Cambrige (Massachusetts). 1950 získala doktorát filozofie (PhDr.), 1967 vědeckou hodnost CSc., 1990 docenturu Univerzity Karlovy. 1951-54 se zabývala terénním výzkumem orální literatury v Čínské lidové republice, 1954-82 působila na katedře Asie a Afriky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na oboru sinologie (s přestávkami v letech 1957-61 a 1964-69, kdy pobývala v Japonsku a zabývala se výzkumem japonské orální literatury a uměleckých řemesel). Od konce 80. let se soustředila na studium estetiky čínských a japonských zahrad. Kromě literárních překladů pořídila překlady více než devadesáti anglických, čínských a japonských filmů. Na některých překladech spolupracovala s manželem; jejich překlad japonských pohádek vyšel francouzsky (Les plus beaux récits du Japon, Paris 1993) a anglicky (Japanese Folktales, London 1993).

Překlady z čínštiny

Balada o tom, jak Wu Sung zabil tygra (lidová balada, Nový Orient, 4/1958, jako Věna Hrdličková, + Zdeněk Hrdlička)
Čao Šu-li: Půda (P, Nový Orient, 12-13/1949/50)
Jak slepý pán vítal jaro (P, Nový Orient, 6/1966)
Jarní hlasy (VP, Praha, Svoboda, 1989)
Lotosová zátoka (VP, Praha Práce 1951, + Zdeněk Hrdlička)

Překlady z japonštiny

Enčó, Sanjútei: Pivoňková lucerna (Botan dóro; R, Praha, Odeon 1981, + Zdeněk Hrdlička)
Příběhy o soudci Ookovi / Soudce Ooka a hřebenářka (PP [detektivní], Nový Orient, 5, 8/1978)
Sebevražda milenců v Šinagawě (Šinagawa šindžú; tradiční vyprávění, Nový Orient, 9/1973)
Velbloud (lidový příběh, Nový Orient, 2/1970)

poslední aktualizace: 2.9.2016