Heger Josef
Heger Josef
* 7. 5. 1885 Nyklovice (u Žďáru nad Sázavou)
† 6. 1. 1952 Nyklovice
překladatel z hebrejštiny a řečtiny
V Brně vystudoval klasické gymnázium (maturoval 1904) a bohosloví. Po vysvěcení na kněze působil od 1908 jako kaplan v Hustopečích u Brna, 1909 v Brně. Roku 1911 odejel do Palestiny, kde byl 1912 vicerektorem a 1913 rektorem hospice v Jeruzalémě. V letech 1913-16 studoval teologii ve Vídni, 1917 získal doktorát. V letech 1917-24 působil jako profesor na gymnáziu v Moravských Budějovicích, 1924 se stal profesorem Starého zákona na teologickém ústavu v Brně a od 1939 a znovu 1945-50 byl profesorem biblického studia na Teologické fakultě Univerzity Karlovy. Za války a po odchodu do důchodu žil ve svém rodišti. Překládal starozákonní biblické texty podle původních hebrejských a řeckých pramenů nebo podle jejich kritických zpracování. Usiloval o jejich věrné přetlumočení včetně zachování jejich poetické hodnoty. Své překlady doprovázel zasvěcenými úvody či doslovy, opatřil bohatým poznámkovým aparátem. Část překladatelského díla spadá do období před rokem 1945.
Kniha Daniel (Brno, Akord 1947)
Kniha Ježíše Siracha (Brno, Akord 1947)
Kniha moudrosti (Brno, Akord 1946)
Kniha Tobit (Tasov, Marie Rosa Junová 1940, + Jakub Deml [latinskou část o sv. Bonaventurovi], [Josef Heger řecký originál])
