Zumr Josef
Zumr Josef
* 19.3. 1928 Úmyslovice (u Poděbrad)
historik filozofie, překladatel z ruštiny a polštiny
Po maturitě (1947) na reálném gymnáziu v Táboře studoval 1947-52 filozofii a slovanské literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy; 1952 získal titul PhDr. Krátce (1951-53) byl redaktorem Slovanského nakladatelství, Státního pedagogického nakladatelství a odborným pracovníkem Československo-sovětského institutu. Od 1953 do 1973 působil v Kabinetu pro filozofii, respektive ve Filozofickém ústavu Československé akademie věd jako vědecký aspirant a posléze vědecký pracovník; 1964 získal titul CSc. V letech 1963-70 vedl pracovní skupinu pro dějiny české filozofie, 1968-70 mezioborový tým pro studium dějin českého myšlení a současně byl zástupcem ředitele ústavu.V 60. letech přednášel během krátkodobých studijních pobytů v zahraničí ve Varšavě, východním Berlíně, Moskvě, v Heidelbergu, Cáchách a Řezně, po r. 1989 také v Londýně, Vídni, New Yorku, Paříži, Lublani aj. 1968-69 externě přednášel na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Do r. 1969 spolupracoval s Literárními novinami, Plamenem, Orientací a Analogonem. Po propuštění z Filozofického ústavu se 1974-87 věnoval překladatelské činnosti ve svobodném povolání, 1987-89 byl vědeckým pracovníkem Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská Československé akademie věd. Roku 1990 se vrátil do Filozofického ústavu ČSAV jako vědecký pracovník, 1990-92 byl ředitelem ústavu. Současně se 1990 stal předsedou kuratoria (správní rady) obnoveného Ústavu T.G. Masaryka a v letech 1994-2008 externě přednášel dějiny české filozofie a dějiny estetiky na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. 1993 byl zvolen řádným členem Mezinárodního filozofického institutu se sídlem v Paříži. Zabývá se dějinami novodobého českého a německého myšlení, např. světovým názorem českých radikálních demokratů (Čeští radikální demokrati a A.I. Gercen, 1956), osobností J. F. Herbarta a vlivy herbartismu v českém prostředí i s tím souvisejícími problémy českého strukturalismu (studie Některé otázky českého herbartismu, 1959, Teoretické základy Hostinského estetiky, 1958, Vývoj českého strukturálního myšlení do roku 1930, 1969, Máme-li kulturu, je naší vlastí Evropa, 1998), dále filozofem Ladislavem Klímou (výbor Vteřiny věčnosti s obsáhlou předmluvou, 1967, 1989, 1990, a edice dalších nepublikovaných textů), osobnostmi T.G. Masaryka, Jana Patočky, J. L. Fischera, K. Teiga, B. Hrabala (m.j. referáty o filozofických aspektech Hrabalovy tvorby na konferencích v Paříži, 2001, a v Udine, 2005) aj. Autorsky se podílel na českých i zahraničních encyklopediích a slovnících (Filosofický slovník, Olomouc 1998, Slovník českých filozofů, Brno 1998, Routledge Encyclopedia of Philosophy, London 1998, Encyclopédie philosophique universelle, Paris 2000. Je spoluautorem a editorem řady českých i zahraničních sborníků. V 70. a 80. letech vycházely jeho příspěvky anonymně nebo v samizdatu (Antika a česká kultura, Praha, Academia 1978, Masarykův sborník, VII, Praha 1980, Hrabaliana, Praha 1989 aj.). V současné době řídí jako emeritní vědecký pracovník AV ČR Nakladatelství Filosofia, nakladatelství Filosofického ústavu AV ČR. Ve své překladatelské práci se zaměřil na texty z oboru filozofie, literární vědy, dějin literatury a umění, ale z existenčních důvodů překládal i knihy z literatury faktu nebo knihy odborné. Překládal z ruštiny, polštiny a příležitostně kratší texty z němčiny. Na několika překladech spolupracoval s manželkou, redaktorkou a překladatelkou Jiřinou Zumrovou (* 1928).
Kroński, Tadeusz: Fašismus a evropská tradice (Faszyzm a tradycja europejska; EE, Praha, Svoboda 1967)
Chojecki, Hipolit: Psychologické metody v řízení jakosti (Optymalizacja jakości. Metody psychologiczne; LF, Praha, Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření 1979)
Suchodolski, Bogdan; Wojnarová, Irena: O umění a výchově. Teorie a praxe estetické výchovy v Polsku (LF, Praha, Státní pedagogické nakladatelství 1982, + další překladatelé)
Łopalewski, Tadeusz: Fryderyk Chopin (Fryderyk; LF, Praha, Albatros 1986)
Bělinskij, Vissarion Grigorjevič: Dopis Gogolovi (Pis´mo k Gogolju; Praha, Slovanské nakladatelství 1951)
Radiščev, Alexandr Nikolajevič: O člověku, jeho smrtelnosti a nesmrtelnosti (E, in: Výbor z díla II, Praha, Nakladatelství Československo-sovětského institutu 1953)
Kružkov, Vladimir Semjonovič: Světový názor N.A. Dobroljubova (LF, Praha, Státní nakladatelství politické literatury 1955, + další překladatelé)
Dněprov, Vladimir: Problémy realismu (LF, Praha, Československý spisovatel 1961, + Jiřina Zumrová)
Bělinskij, Vissarion Grigorjevič: Stati a recenze. 1846-1848 (výbor; Praha, Odeon 1973, + Jasněna Kohoutová, Rudolf Lužík)
Bezymenskij, Lev Alexandrovič: Poslední deník Martina Bormanna (LF, Praha, Pressfoto 1976 [překladatel neuveden])
Lunačarskij, Anatolij Vasiljevič: Stati o umění II. Dějiny kritiky, západoevropská literatura, ruská a sovětská literatura (výbor, Praha, Odeon 1977, + další překladatelé)
Lunačarskij, Anatolij Vasiljevič: Stati o umění III. Divadlo, film, hudba, výtvarné umění (výbor, Praha, Odeon 1979, + další překladatelé)
Tolstoj, Lev Nikolajevič; Tolstá, Sofie Andrejevna: Sbohem, piš častěji a víc (výbor z korespondence, Praha, Odeon 1981)
Sarabjanov, Dmitrij Vladimirovič: Valentin Serov (Valentin Serov; LF, Praha – Leningrad, Odeon – Aurora 1982)
Burlakov, Boris Borisovič: Horolezec (Voschoditěl; LF, Praha, Olympia 1983)
Šklovskij, Viktor Borisovič: Ejzenštejn (Ejzenštejn; LF, Praha, Odeon 1983)
Bernštejnová, Inna Abramovna: Český román 20. století a cesty realismu v evropských literaturách (Češskij roman 20ogo veka i puti realizma v jevropejskich litěraturach; LF, Praha, Lidové nakladatelství 1985, [Josef Zumr = Milan Jungmann])
Malířské povídky (VP, Praha, Svoboda 1985, + další překladatelé)
Rost, Jurij: Everest ´82 (Jeverest ´82; LF, Praha, Olympia 1985)
Sternin, Grigorij Jurjevič: Ilja Repin (Ilja Repin; LF, Praha – Leningrad, Odeon – Aurora 1985
Nědošivin, G. A. a kol.: Umění Sovětského svazu (Iskusstvo Sovetskogo sojuza; LF, Praha – Leningrad, Odeon – Aurora 1988)
Gromov, Jevgenij Sergejevič: Osud umělce. Filmová avantgarda a Lev Kulešov (Lev Vladimirovič Kulešov; LF, Československý filmový ústav 1990 [Josef Zumr = Miroslav Drozda])
poslední aktualizace: 19.9.2016
