Šíma Jiří
Šíma Jiří
* 7. 1. 1943 Praha
mongolista a sinolog, překladatel z mongolštiny
V letech 1959-65 absolvoval obor sinologie a etnografie s folkloristikou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy; současně byl vyslán ke studiu mongolistiky a sinologie na Státní univerzitu do Ulánbátaru, kde 1964 obhájil diplomovou práci. 1971 získal na Univerzitě Karlově titul PhDr., 1988 mu byla v Akademii věd Mongolska udělena vědecká hodnost DrSc. V letech 1966-69 pracoval jako překladatel na československém velvyslanectví v Číně a 1990-92 byl československým velvyslancem v Mongolsku. V letech 1969-90 a znovu 1992-95 pracoval v Orientálním ústavu Československé akademie věd, resp. Akademie věd České repubiky, externě vyučoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (na katedrách českého jazyka pro cizince, etnografie a folkloristiky a věd o zemích Asie a Afriky). Po odchodu z Orientálního ústavu založil klub přátel Asie Pražská jurta, v němž rozvíjí kulturní, vědecké a cestovatelské aktivity, vyučuje češtinu, mongolštinu a čínštinu. Je soudním překladatelem a tlumočníkem mongolštiny a čínštiny. Ve své odborné a vědecké práci se zaměřil především na otázky vzájemného poznávání Mongolů, Čechů a Číňanů od nejstarších dob do současnosti, zasloužil se o vydávání základních jazykových příruček mongolštiny a překládá moderní a lidovou literaturu z mongolského originálu.
Cevegmid, Dondogín: Ryzák Vítr (R, Praha, Albatros 1986)
Čaj ve stepi. Deset mongolských básníků (VB, Praha, Československý spisovatel 1979)
Javúchulan, Bengdzín: Hvězdy v poušti (VB, Praha, Odeon 1974, + Václav Daněk [přebásnil])
Ojdov, Čojdžamcyu: Pohádka o nalezeném štěstí (D, Praha, Dilia 1979)
