Šiktanc Karel
Šiktanc Karel
* 10. 7. 1928 Hřebeč (u Kladna)
básník, překladatel z ruštiny
Studoval na Amerlingově učitelském ústavu v Praze (1943-47), studia na Vysoké škole pedagogické nedokončil a 1950 se stal redaktorem. Po krátkém působení v redakci deníku Mladá fronta přešel 1950 do Československého rozhlasu jako redaktor vysílání pro děti a mládež. Sblížil se s okruhem básníků kolem časopisu Květen a 1955-59 byl členem jeho redakční rady. Od 1960 byl vedoucím redaktorem a 1961-71 šéfredaktorem nakladatelství Mladá fronta. V 70. a 80. letech vystřídal řadu příležitostných zaměstnání a redakčně se podílel na samizdatových edicích. Od konce 1989 do dubna 1990 vykonával funkci předsedy Obce spisovatelů. 1993-95 řídil v nakladatelství Český spisovatel edici České básně. V 50. a 60. letech vydal básnické sbírky Tobě, živote! (1951), Pochodeň jara (1954), Vlnobití (1956), Žízeň (1959), Heinovské noci (1960), Artéská studna (1964), básně v próze Mariášky (1970), básně Město jménem Praha (1966) a Adam a Eva (1968); řada veršů, ale i reportáží a článků byla otiskována v časopisech a denním tisku: Host do domu, Kultura, Mladý svět, My, Plamen, Literární noviny (Literární listy, Listy), Mladá fronta, Svobodné slovo, Práce, Lidová demokracie. V 70. a 80. letech, kdy nesměl publikovat, vycházela jeho poezie v samizdatových edicích anebo v zahraničí, např.: dvoudílná básnická sbírka Český orloj (samizdat 1974, München 1980 a 1981, společně Praha 1990), Jak se trhá srdce (samizdat 1978), báseň Tanec smrti aneb Ještě Pámbu neumřel (samizdat 1979, Praha 1992), Sakramenty (samizdat 1985), Srdce svého nejez (samizdat 1988, Praha 1994). Po 1989 přispívá zejména do Literárních novin, oficiálně byly vydány některé starší sbírky a díla nová Utopenejch voči (1991), Ostrov Štvanice (1991), Hrad Kost (1995). Významnou součástí díla je tvorba pro děti - básnické sbírky (Pohádky chudé na řádky, 1962, Kapela pana Anděla, 1965), rozhlasové pohádky (Královna s vlčí tváří, 1992, O králi jasnozřivém a slepci převozníku, 1994, Nejčernější les, 1995, Svatojánský oheň, 1997) a pohádky pro televizi (Jak se ševcem šili čerti, 1975, Pravda a lež, 1992, Duhová hora, 1995). Překládal poezii z ruštiny a za jazykové spolupráce z latiny.
Jevtušenko, Jevgenij: Zelené víno (VB, Praha, Svět sovětů 1960)
Pasternak, Boris: Hvězdný déšť (VB, Praha, Československý spisovatel 1989, + další překladatelé)
Pasternak, Boris: Modrý host (VB [ze Stichotvorenija i poemy], Praha, SNKLU 1966, + Jiří Šotola)
Sluckij, Boris: Co nezapomenu (VB, Praha, Svět sovětů 1958, + Jiří Šotola)
Sbohem, starý Říme (VB, Praha, Československý spisovatel 1983, jako Eva Stehlíková, Květa Rubešová, Karel Hubka, + další překladatelé)
