Oliverius Jaroslav
Oliverius Jaroslav
* 8. 5. 1933
arabista, hebraista, překladatel z arabštiny
V letech 1951-56 vystudoval obor arabistika - hebraistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a získal titul promovaný filolog. 1956-59 byl odborným pracovníkem Orientálního ústavu Československé akademie věd, 1959-61 působil jako odborný asistent v Československém egyptologickém ústavu Univerzity Karlovy a od 1961 nastoupil jako pedagog na katedru věd o zemích Asie a Afriky (nyní Ústav Blízkého východu a Afriky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. 1968 dosáhl vědecké hodnosti kandidát věd o umění (CSc.), 1969 získal titul PhDr., 1988 se habilitoval jako docent, 1993 byl jmenován profesorem dějin arabské literatury. Přednáší arabskou literaturu, vede kurzy arabštiny, na oboru hebraistika vyučuje biblickou hebrejštinu a aramejštinu. Zajišťuje přednášky pro veřejnost, spolupracuje s nakladatelstvími, tlumočí pro státní úřady, připravuje posudky pro grantové agentury, oponentury při habilitačním a profesorském řízení. Zabývá se moderní arabskou literaturou, egyptskou literární kritikou, středověkou arabskou lidovou literaturou. Je autorem nebo spoluautorem učebnic a vysokoškolských skript (arabská literatura, arabský jazyk), překládá z arabské moderní literatury.
Nagíb Mahfúz: Skandál v Káhiře (Fadíha fi-l-Káhira; R, Praha, Odeon 1968)
Arabská povídka. Studie o literatuře Libanonu, Sýrie, Egypta, Iráku a Súdánu (VP, Světová literatura, 3/1959)
Idrís, Júsuf: Svatební hosté (P, Nový Orient, 8/1965, příloha)
