Neveršilová Olga
Neveršilová Olga
* 26. 6. 1934 Praha
spisovatelka, překladatelka z polštiny
Rozená Pavlíková. Po maturitě (1952) na Drtinově reformním reálném gymnáziu v Praze studovala slavistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (absolvovala 1957 diplomovou prací Ohlas básnického díla Cypriana Kamila Norwida v české literatuře). 1958-61 pracovala jako korektorka v redakci Časopisu pro lékařskou zdravotní dokumentaci, 1961-62 byla zaměstnána ve Slovanském ústavu Československé akademie věd a 1962-66 působila v Památníku národního písemnictví v Praze. Současně se do 1968 věnovala soukromé výuce cizích jazyků, tlumočila z polštiny a překládala polskou literaturu. Roku 1968 emigrovala do Švýcarska, o rok později začala působit na univerzitě v Bernu; do 1976 byla pomocnou asistentkou, 1976-78 vědeckou asistenkou ve zdejší slavistické knihovně, 1978 se stala lektorkou západoslovanských jazyků a literatury a současně lektorkou polštiny na univerzitě ve Freiburgu. Od 1992 je lektorkou českého jazyka a literatury v Zeměpisném ústavu a od 1994 ve Slavistickém a baltistickém ústavu univerzity v Bernu. Autorka básnických sbírek Vzápětí (verše z let 1963-70, München 1981), Lahvová pošta (verše z let 1970-79, Los Angeles 1980), skandinávské přírodě a kultuře věnovala sbírku Kamenné chůvy (München 1989); průřez básnickou tvorbou podává výbor Časomísta (1996). Do 1968 přispívala vlastní tvorbou i překlady z polštiny do Plamene, Zlatého máje, Tváře a Literárních listů, v exilu otiskovala své vědecké stati o polské a české literatuře a lingvistické články v časopisech i sbornících, po 1989 začala publikovat např. v periodikách Souvislosti, Tvar, Literární noviny. Překládala z polštiny, později vlastní básně a pohádky do němčiny.
Brzechwa, Jan: Akademie pana Kaňky (Akademia pana Kleksa; Praha, Státní nakladatetelství dětské knihy 1960; Praha, Státní nakladatelství dětské knihy 1962)
Stefański, Lech Emfazy: Bílý prášek (Biały pył; R pro děti; Praha, Státní nakladatelství dětské literatury 1964)
Woroszylski, Wiktor: Kde jsi, Cyrile? (Cyryl, gdzie jesteź; R, Praha, Svoboda 1965)
