Motalová Ludmila

Motalová Ludmila

překladatelka z arménštiny

Na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy přišla studovat slavistiku, brzy se však obrátila k arménskému jazyku a literatuře u Jaromíra Jedličky. Už diplomová práce zaměřená na strukturní analýzu arménského literárního textu a první studentské překlady naznačily její budoucí zaměření. Věnovala se především próze předních arménských literátů, mimořádně ji zaujal moderní klasik Avetik Isahakjan. Po ukončení studia se stala vědeckou pracovnicí Orientálního ústavu Československé akademie věd v Praze. Měla úzké spojení s arménskými spisovateli a umělci, její práce si velmi vážili a dosud váží v Arménii i arménské diaspoře. Mnoho menších překladů povídek i básní publikovala v časopisech, často v Novém Orientu nebo v Tvorbě. Knihy, které přeložila, doprovázela vždy zasvěcenými doslovy.

Překlady z arménštiny

Armen, Mkrtič: Zázračný pramen (Heghnar aghbjur; N, Praha, Odeon 1968)
Aršakjan, Gevork: Údolí gladiol (Trašušanner; N, Praha, Svět sovětů 1966)
Čarenc, Jeghiše: Sladký ohnivý svět (VB, Praha, Svět sovětů 1962, + Marcela Boušková, Oldřich Vyhlídal [přebásnil])
Čarovná růže (pohádky, Praha, Lidové nakladatelství 1972)
Chalaphjan, Zorajr: Kdes byl, člověče boží? (Vortegh eir, mard astco?; R, Praha, Svoboda 1975)
Isahakjan, Avetik: Bezpočtu cest (Ardzak edžer; P, Praha, Lidové nakladatelství 1975)
Isahakjan, Avetik: Abulalá al Maarrí (Abu-Lala Mahari; B, Praha, Svět sovětů 1966, + Vladimír Holan [přebásnil])
Isahakjan, Avetik: V čem je útěcha (VB z Entir jerker; N, Praha, Svět sovětů 1958)
Jablíčko zelené, červené a bílé (pohádky, Praha, Lidové nakladatelství 1972)
Mathevosjan, Hrant: Oranžové stádo (Ogostos; N, Praha, Lidové nakladatelství 1977)
Mathevosjan, Hrant: Síla země (Ogostos / Alcho / Jerkri džigh; N, Praha, Mladá fronta 1973)
Sevak, Parujr: Hymnus na světlo (Jeghici lujs; P, Praha, Lidové nakladatelství 1972)