Loukotková Jarmila

Loukotková Jarmila



* 14. 4. 1923 Praha

spisovatelka, překladatelka z francouzštiny

Provdaná Linhartová. Po maturitě (1942) na reálném gymnáziu v Praze studovala francouzštinu na soukromé jazykové škole, kde složila 1943 a 1944 učitelské zkoušky, současně byla od 1943 zaměstnána na magistrátu v Praze-Vinohradech. Po válce studovala estetiku a francouzštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, absolvovala 1949. S výjimkou jediného roku (1964-65), kdy byla redaktorkou cizojazyčných mutací čtvrtletníku Československá žena, se věnovala celý život spisovatelské práci ve svobodném povolání. Náměty svých historických próz čerpala především z antiky (Není římského lidu, 1949, 1969; Spartakus, 1950, 1968; Smrtí boj nekončí, 1957, 1968; Pro koho krev, 1968; Doma lidé umírají, 1981; Pod maskou smích, 1977) a z francouzského středověku (Bůh či ďábel, 1957; Navzdory básník zpívá, 1957); některé romány pro pozdější vydání přepracovala nebo upravila do podoby dramatu (Není římského lidu, 1958). V současnosti se odehrávají její psychologické prózy (Medúza, 1972), prózy s kriminální zápletkou (Odměna, 1975) a dobrodružné prózy (Liána smrti, 1968) a dívčí románky. Přispívala do deníků a časopisů, spolupracovala s rozhlasem a televizí. Překládala z francouzštiny. Její překlady veršů F. Villona a Chrétiena de Troyes obsahuje autorčin román Navzdory básník zpívá.

Překlady z francouzštiny

La Rochefoucauld, François de: Krutý dvořan. Výbor z pamětí, aforismů a korespondence (výbor z Oeuvres complètes; paměti, aforismy, Praha, Supraphon 1982)
Rochefoucauld, François de la: Krutá kniha aforismů s lehkými úvahami o těžkém životě (Les Maximes; aforismy, Praha, Československý spisovatel 1969)
Villon, François: Malý testament (Le Lais; VB, Praha, Československý spisovatel 1975)
Villon, François: Šibeničník (Le Lais / Le Grand Testament Villon; VB, Praha, .......... 1987 [nový překlad celého díla])
Villon, François: Velká závěť (Le Grand Testament Villon; BB, Praha, Supraphon 1978)