Lexa František

Lexa František

egyptolog, vysokoškolský proefesor, překladatel z egyptštiny

Po absolvování gymnázia v Praze vystudoval v letech 1895-1900 na Univerzitě Karlově matematiku, fyziku, filozofii a psychologii; 1903 získal doktorát filozofie. Krátce vyučoval na české reálce v Praze-Karlíně, 1901-06 na gymnáziu v Hradci Králové. Studiu egyptského písma a staroegyptské řeči se zpočátku věnoval soukromě, 1907-08 získal stipendium ke studiu egyptologie v Berlíně a ve Štrasburku, 1914 dokončil habilitační práci (O poměru ducha, duše a těla u Egypťanů Staré říše). 1919-22 byl docentem, 1922-27 mimořádným a od 1927 řádným profesorem egyptologie na Univerzitě Karlově, kde vybudoval egyptologii jako nový obor; 1958-60 byl ředitelem Egyptologického ústavu Univerzity Karlovy v Praze, s pobočkou v Káhiře. Jako zakladatel československé egyptologie se věnoval oboru v celé šíři. V řadě knih, vědeckých pojednání a studií se zabýval egyptským náboženstvím, vědou, literaturou, písmem, čarodějnictvím a magií, v lingvistice zejména démotštinou. Přispěl významně k popularizaci oboru velkým množstvím drobnějších prací a článků určených pro širší veřejnost. Z knižně vydaných odborných prací: Beiträge zum demotischen Wörterbuche aus dem Papyrus Insinger (1916), Pokus egyptského krále Amenhotepa IV. Achenatona o zavedení světového náboženství (1920), Náboženská literatura staroegyptská (1920-21), Beletristická literatura staroegyptská (1923), Staroegyptské čarodějnictví (1923), Obecné mravní nauky staroegyptské (3 svazky, 1926-29), Grammaire démotique (7 svazků, 1938-51), Jak měli staří Egyptané rádi Ptolemaia (1948), Veřejný život ve starověkém Egyptě (1955). Překládal ze staroegyptské literatury texty literárních děl, právní a náboženské dokumenty.

Překlady ze staroegyptštiny

Knihy mrtvých, kap. 125 (Hradec Králové, [nakladatel neuveden] 1906)
Výbor ze starší literatury egyptské (výbor, Praha, Šolc a Šimáček 1947)
Výbor z mladší literatury egyptské (výbor, Praha, Šolc a Šimáček 1947)