Levý Otakar

Levý Otakar

literární historik, romanista, překladatel z francouzštiny

Romanistiku studoval na české univerzitě v Praze (1918-20) a na univerzitě v Dijonu (1920-22). Do počátku války působil na Slovensku jako středoškolský profesor v Košicích (1922-30) a Bratislavě (1930-39), kde byl souběžně (1933-39) docentem Filozofické fakulty Univerzity Komenského. Roku 1939 se stal mimořádným a 1945 řádným profesorem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Zabýval se především francouzským literárním romantismem (Romantická duše, 1923; Alfred de Vigny, 1929) a dílem Charlese Baudelaira (Baudelaire, jeho estetika a technika, 1947), ale i středověkou francouzskou literaturou (Básnické dílo F. Villona, 1932; Básnické povídky Marie de France, 1935). V překladatelské činnosti, spadající do období před rokem 1945, se zaměřoval na díla předních francouzských autorů 19. a 20. století (G. Flaubert, T. Gautier, A. Gide, J. Romains), opakovaně byl ve druhé polovině 20. století publikován jeho překlad Stendhalova románu Červený a černý.

Překlady z francouzštiny

Stendhal: Červený a černý (Le Rouge et le Noir; R, Praha, Alois Srdce 1947; in: Výbor z díla, Praha, Svoboda 1951; Praha, SNKLHU 1958; Praha, Mladá fronta 1962; Praha, Mladá fronta 1965; Praha, Mladá fronta 1967; Praha, Odeon 1974; Praha, Svoboda 1974; Praha, Mladá fronta 1978; Praha, Knižní klub 1993)
Gautier, Théophile: Charles Baudelaire (Charles Baudelaire; E, Praha, Kra 1995)