Jamek Václav

Jamek Václav

* 27. 11. 1949 Kladno

básník; prozaik a esejista, překladatel z francouzštiny

Převážnou část středoškolských studií (1966-69) absolvoval ve Francii na dijonském Carnotově lyceu. Po návratu studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy francouzštinu a dva semestry literární vědu u Václava Černého; po zrušení oboru si zvolil psychologii (1970-75). Titul PhDr. získal 1991. 1976 začal pracovat jako redaktor nakladatelství Academia v Praze. Na přelomu let 1984 a 1985 absolvoval šestiměsíční stipendijní pobyt na Ecole Normale Supérieure v Paříži. 1985 se stal redaktorem románských literatur v nakladatelství Odeon v Praze. Jakožto autor píšící francouzsky získal tvůrčí stipendia na tříměsíční pobyt v La Napoule (jižní Francie, 1991) a na půlroční pobyt ve francouzském La Rochelle (1992). 1994-99 byl zaměstnancem ministerstva zahraničí (1995-98 kulturním radou na českém velvyslanectví v Paříži). V letech 1999–2003 se věnoval literární a překladatelské práci ve svobodném povolání. V letech 2003–2015 přednášel francouzskou literaturu na Ústavu románských studií Filosofické fakulty UK, od r. 2008 jako docent. Na podzim 2015 odešel do starobního důchodu; v květnu 2016 udělena čestná afiliace FF UK. Píše česky i francouzsky. Do 1989 vycházely jeho překlady z francouzské literatury a řada doslovů a předmluv. Prvním samostatně publikovaným dílem byl francouzsky psaný Traktát o chatrných divech (Traité des courtes merveilles, 1989), vyznamenaný cenou Medicis za esej. České práce, vznikající od poloviny 70. let a některé publikované v samizdatu, vycházely tiskem od 90. let (básnické sbírky Surový stav, 1995, a Kniha básňů převeršovná, již vlastnodušně protrpěl a v řeč svázal Eberhardt Hauptbanhof, básník český, 1995, esej Krkavčí múza, 1992, literární travestie Nedokončený kalendář na tento rok a všechny roky příští, 1994, divadelní hra Hlavo žvejkavá, 1990, úvahy O patřičnosti v jazyce, 1998, dvojjazyčný básnický text v próze Desátá planeta / L’Exorbitée, 2004). Soubor studií, esejů, literárních kritik, článků a rozhovorů Duch v plné práci (2003) získal v tom roce cenu Toma Stopparda. Poslední publikovanou knihou je komentovaný soubor fejetonů Na onom světě se tomu budeme smát (2016). Laureát Jungmannovy ceny v r. 2001 za výbor z díla Henri Michauxe Prostor uvnitř (2000).

Překlady z francouzštiny

Segalen, Victor: Stély (Stèles; BB, Praha, Odeon 1978)
Perec, Georges: W aneb vzpomínka z dětství (W ou le souvenir d'enfance; R, Praha, Odeon 1979; reed. Praha, Rubato 2016)
Cauvin, Patrick: e = mc², lásko moje (e = mc², mon amour; R, Praha, Odeon 1982)
Modiano, Patrick: Ulice temných krámků (Rue des Boutiques Obscures; R, Praha, Mladá fronta 1983; reed. Praha, Mladá fronta 2014)
Tournier, Michel: Tetřev hlušec (Le Coq de bruyère; PP, Praha, Odeon 1984)
Bove, Emmanuel: Moji přátelé; Armand (Mes amis. Armand; R, Praha, Odeon 1986)
Michaux, Henri: Prostor uvnitř (antologie z různých originálů; PP, Praha, Mladá fronta 2000)
Duprey, Jean-Pierre: Účel a způsob (La Fin et la Manière; v antologii Bytosti schopné zemřít. Francouzští prokletí básníci 20. století; BB, Praha, Agite/Fra 2005)
Bonnefoy, Yves: Eseje (antologie z různých originálů; s Jiřím Pelánem; E, Zblov, Opus 2006)
Pistorius, Jiří: Doba a slovesnost (antologie; s Vlastou Dufkovou, Gabrielou Chalupskou, Josefem Fulkou, Zuzanou Jürgensovou, Zorou Obstovou, Petrem Onuferem, Jiřím Pelánem, Pavlem Štichauerem, Praha, Triáda 2007)
Koltès, Bernard-Marie: V samotě bavlníkových polí (Dans la solitude des champs de coton; v souboru Hry, spolu s Danielou Jobertovou; D, Praha, Divadelní ústav 2006)

poslední aktualizace: 10. 5. 2018