Hrdlička František
Hrdlička František
* 7. 1. 1937 Litoměřice
prozaik, dramatik a dramaturg, překladatel z němčiny a ruštiny
Po maturitě (1955) na gymnáziu v Českých Budějovicích studoval na Univerzitě Karlově medicínu, studia však nedokončil. V letech 1960-63 nejprve krátce pracoval jako vychovatel, potom byl technickým redaktorem v Úřadu pro patenty a vynálezy. 1964-68 studoval dramaturgii na Divadelní fakultě Akademie múzických umění, absolvoval diplomovou prací Poznámky k problematice shakespearovských překladů a pokus o samostatný překlad. 1969 založil a do 1972 s Milošem Horanským vedl experimentální studio Bílé divadlo v Praze-Břevnově. Jako dramaturg a asistent režie působil v několika pražských divadlech (v Divadle E. F. Buriana, Divadle S. K. Neumanna, Divadle Na zábradlí, ve Viole) a v Československém rozhlasu Praha. Od 1973 je v invalidním důchodu. Většinu literárního díla vytvořil ve spolupráci se Zdenou Bratršovskou (*1951), například soubor povídek Budík pro Šípkové Růženky (1986), román Hotel Rezeda (1987), prózu Sebranci (1992), divadelní hru Horká krajina (1989), rozhlasové hry Nebásni a hraj (1983), Noční jízda (1988); se Z. Bratršovskou otiskuje od 1991 také publicistické a literárněkritické stati v časopisech (Tvar, Prostor) i v denním tisku. Samostatně publikoval překlady v revui Světová literatura. Překládá z němčiny a ruštiny, ve shodě se svým zaměřením hlavně divadelní hry a adaptace. Z němčiny např. díla I. Bachmannové a B. Brechta, z ruštiny ve spolupráci s L. Hustolesovou dramata M. Gorkého a A. N. Ostrovského.
Strittmatter /Strittmatterová/, Eva: Pomíjivý autoportrét (VB, Praha, Odeon 1988)
Gorkij, Maxim: Stařík (Starik; D, Praha, Dilia 1971, + Lída Hustolesová)
Ostrovskij, Alexandr Nikolajevič: Nemá kocour pořád posvícení (Ne vse kotu maslenica; D, Praha, Dilia 1973, + Lída Hustolesová)
