Hradský Ladislav

Hradský Ladislav


* 27. 8. 1911 Balašovské Ďarmoty (Balassagyarmat, Maďarsko)
† 5. 3. 1987 Praha

hungarista, teoretik překladu, editor, lexikograf, překladatel z maďarštiny

Pocházel ze slovensko-maďarského pomezí, studoval v Praze a ve Francii, na Univerzitě Karlově vystudoval práva (JUDr.). Za prodloužené vojenské služby se stal československým důstojníkem; když během okupace pobýval na jižním Slovensku, byl internován, avšak uprchl a zúčastnil Slovenského národního povstání. Po válce si změnil jméno a v letech 1945-47 působil v československé části Spojenecké kontrolní rady v Budapešti. Po návratu do Prahy se stal překladatelem ve svobodném povolání. Původem Maďar, vypracoval se v dokonale bilingvního překladatele a uživatele obou jazyků. Jako jeden z prvních se počátkem 50. let stal organizátorem a vedoucím výuky maďarštiny na Jazykové škole v Praze i ve středisku Maďarská kultura. Byl dlouholetým předsedou překladatelské sekce Svazu (dříve Syndikátu) československých spisovatelů, zasloužil se o vymanění překladatelů z druhořadé role ve Svazu a o pozdvižení prestiže českého překladatelství na půdě Mezinárodního sdružení překladatelů FIT (byl i členem její exekutivy). S profesory Hallerem a Šmilauerem se od konce 50. let podílel na vzniku třídílního Českého slovníku věcného a synonymického. Je autorem Kapesního slovníku maďarsko-českého a česko-maďarského, sestavil Konverzační příručku maďarštiny a s J. Blaskovicsem Učebnici maďarštiny pro samouky. Od 1971 pracoval při Ústavu pro jazyk český Československé akademie věd na přípravě velkého maďarsko-českého lexikonu Magyar-cseh Nagyszótár (1989, rukopis dokončen 1981). Byl předním překladatelem a propagátorem maďarské literatury v českých zemích po druhé světové válce, profesionální péči o maďarsko-české kulturní a literární styky zasvětil celý život. V oboru překladatelství rozvinul především dlouholetými zkušenostmi podloženou teorii překladatelství jakožto překladu myšlenek, nikoliv překladu slov originálu. Přestože brilantně ovládal řadu světových jazyků, překládal téměř výhradně z maďarštiny. Zde obsáhl nejvýznačnější autory a díla 19. století, která v dokonalém překladu buď znovu uvedl českému čtenáři, nebo je vůbec předložil jako jevy zcela nové, neznámé (Petőfi, Jókai, Mikszáth, Arany). Dosud kvalitativně nepřekonané jsou zejména jeho převody Mikszáthových spisů, vrcholný překlad Jókaiho Raba Rábyho, patří mu však i zásluha o uvedení současných moderních autorů do českého prostředí (M. Szabóová, I. Darvas). Pro překlady poezie navázal záhy literární i osobní přátelství s básníkem Kamilem Bednářem, z jejich společného působení vznikly dosud nejhodnotnější překlady klasiků maďarské poezie (nový překlad Madáchovy Tragedie člověka, první český výbor z Aranye, nejsouhrnnější překlady z díla S. Petőfiho a E. Adyho). Představil českému čtenáři také reprezentativní výbory nyugatovců (Árpáda Tótha, Miklóse Radnótiho, Lőrince Szabóa). Velké překladatelské úsilí vyvinul rovněž na poli překladu kvalitní dětské knihy.

Překlady z maďarštiny

Ady, Endre: Sám s mořem (VB, Praha, Odeon 1966, + Kamil Bednář)
Arany, János: Zvon v pustě (VB, Praha, SNKLHU 1957, + Kamil Bednář)
Bacsó, János: Co se odehrálo za kulisami (Ami kulisszák mögött történt; LF, Praha, Naše vojsko 1963; Praha, Naše vojsko 1964)
Bárány, Tamás: Pokolení bez otců (Apátlan nemzedék; R, Praha, SNKLU 1965)
Benedek, Elek: Ledové království (V pohádek, Praha, Státní nakladatelství dětské knihy 1961)
Darvas, József: Od Tří králů do Silvestra (Vízkereszttől Szilveszterig; R, Praha, Československý spisovatel 1960)
Darvas, József: Spálená křídla (Kormos ég; R, Praha, Dilia 1959)
Darvas, József: Ze dne na den (Máról holnapra; R, Praha, SNKLHU 1960)
Déry, Tibor: Láska (Szerelem; N, Světová literatura, 6/1964)
Dobozy, Imre: Zítra pokračujeme (Holnap folytatjuk; D, Praha, Dilia 1963)
Fejes, Endre: Hřbitov rzi (Rozsdatemető; R, Praha, SNKLU 1965)
Gergely, Sándor: Váš syn žije (Vitézek és hősök; D, Praha, Dilia 1961)
Illyés, Gyula: Jilm a vítr (VB, Praha, SNKLU 1965, + Kamil Bednář)
Illyés, Gyula: Petőfi (Petőfi élete; R, Praha, Československý spisovatel 1953)
Jókai, Mór: Dvojí život. Zlatý člověk (Az arany ember; R, Praha, Svoboda 1973, jako J. Kabíček)
Jókai, Mór: Levočská bílá paní (A lőcsei fehérasszony; R, Praha, Odeon 1970)
Jókai, Mór: Rab Ráby (Rab Ráby; R, Praha, SNKLHU 1954; Praha, Lidové nakladatelství 1971)
Jókai, Mór: Synové muže kamenného srdce (A kőszívű ember fiai; R, Praha, Naše vojsko 1959; Praha, SNKLU 1964)
Jókai, Mór: Žlutá růže (VP, Praha, Odeon 1969)
József, Attila: S čistým srdcem (VB, Praha, SNKLHU 1959, + Kamil Bednář, Vilém Závada)
Karinthy, Frigyes: Cesta do Faremida (Utazás Faremidóba; R, in: Cesta do Faremida / Kapilárie, Praha, SNKLHU 1960)
Karinthy, Frigyes: Kapilárie (Capillária; R, in: Cesta do Faremida / Kapilárie, Praha, SNKLHU 1960)
Karinthy, Frigyes: Prosím, pane profesore (Tanár úr kérem; VP, Praha, Československý spisovatel 1959)
Kossa, István: Od Dunaje k Donu (Dunától a Donig; R, Praha, Mír 1950)
Madách, Imre: Tragédie člověka (Az ember tragédiája; D, Praha, SNKLHU 1960, + Kamil Bednář)
Mikszáth, Kálmán: Deštník svatého Petra (Szent Péter esernyője; R, Praha, SNKLHU 1959)
Mikszáth, Kálmán: Dva žebraví studenti (A két koldusdiák; N, Praha, Státní nakladatelství dětské knihy 1961)
Mikszáth, Kálmán: Dvoje volby v Uhrách (Két választás Magyarországon; R, in: Dvoje volby v Uhrách / Kavalíři, Praha, SNKLHU 1960)
Mikszáth, Kálmán: Kavalíři (Gavallérok; R, in: Dvoje volby v Uhrách / Kavalíři, Praha, SNKLHU 1960)
Mikszáth, Kálmán: Podivné manželství (Különös házasság; R, Praha, Práce 1952; Praha, SNKLHU 1955; Praha, SNKLHU 1956; Praha, Lidové nakladatelství 1972)
Mikszáth, Kálmán: Poslední hradní pán (Beszterce ostroma; R, Praha, SNKLHU 1956; Praha, Lidové nakladatelství 1969)
Mikszáth, Kálmán: Případ mladého Nosztyho s Maryškou Tóthovou (A Noszty-fiú esete Tóth Marival; R, Praha, SNKLHU 1958; Praha, SNKLHU 1960)
Molnár, Ferenc: Chlapci z Pavelské ulice (A Pál-utcai fiúk; R, Praha, Státní nakladatelství dětské knihy 1958; Praha, Státní nakladatelství dětské knihy 1963; Praha, Státní nakladatelství dětské knihy 1967)
Murányi-Kovács, Endre: Florentský čaroděj (A firencei varázsló; R, Praha, Státní nakladatelství dětské knihy 1967)
Palotai /Palotaiová/, Boris: Umlkli ptáci (A madarak elhallgattak; N, Praha, Naše vojsko 1967)
Passuth, László: Bůh deště pláče nad Mexikem (Esőisten siratja Mexikót; R, Praha, Odeon 1968)
Petőfi, Sándor: Básně (VB, Praha, SNKLHU 1953, + Kamil Bednář)
Petőfi, Sándor: Blesky rozhněvané i křídla motýlí (VB, Praha, Odeon 1973, + další překladatelé)
Petőfi, Sándor: Bohatýr Jan (János Vitéz; epos, Praha, Státní nakladatelství dětské knihy 1953, + Kamil Bednář)
Petőfi, Sándor: Mé písně (VB, Brno, Rovnost 1950, + další překladatelé)
Radnóti, Miklós: A přece se vrátím (VB, Praha, Mladá fronta 1964, + Kamil Bednář)
Szabó, Lőrinc: Milostné rekviem (VB, Praha, Supraphon 1978, + Tomáš Vondrovic)
Szabó /Szabóová/, Magda: Freska (Freskó; R, Praha, Československý spisovatel 1961)
Szabó /Szabóová/, Magda: Karneval (Álarcosbál; R, Praha, Státní nakladatelství dětské knihy 1965; Praha, Albatros 1970)
Szabó /Szabóová/, Magda: Narozeniny (Születésnap; R, Praha, Albatros 1972)
Szabó /Szabóová/, Magda: Ostrovní modř (Szigetkék; R, Praha, Státní nakladatelství dětské knihy 1968)
Szabó /Szabóová/, Magda: Řekněte Žofince (Mondják meg Zsófikának; R, Praha, SNKLHU 1961; Praha, Svoboda 1972)
Tóth, Árpád: Od srdce k srdci (VB, Praha, Mladá fronta 1961, + Kamil Bednář)
Trencsényi-Waldapfel, Imre: Mytologie (Mitológia; Praha, Odeon 1967, + Arno Kraus)
Udeř, mladá bouře! (VB, Praha, Mladá fronta 1962, + další překladatelé)
Ürögdi, György: Tak žil starý Řím (A régi Róma; Praha, Orbis 1968)