Honzík Jiří

Honzík Jiří



* 19. 4. 1924 Košumberk (dnes Luže-Košumberk, u Chrudimi)

literární historik, rusista, vysokoškolský učitel, kulturní žurnalista a překladatel z ruštiny (výjimečně z němčiny)

Střední školu (tj. reálná gymnázia v české Lípě a ve Vysokém Mýtě) navštěvoval 1935-42; 1942 byl zatčen a patnáct měsíců vězněn pro podporu mládežnické odbojové skupiny; od propuštění až do konce války pracoval jako pomocný dělník v zemědělství a ve strojírenském podniku.

Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy studoval 1945-50 převážně ruskou literaturu, byl žákem a jeden rok asistentem Bohumila Mathesia. PhDr. dosáhl na základě rigoroza z dějin slovanských literatur a českých dějin. Základní vojenskou službu (1950-52) strávil druhým rokem v nakl. Naše vojsko. Od 1953 působil jako aspirant, poté jako odborný asistent na rusistických katedrách FF UK, přičemž jeho hlavním oborem byla literatura 19. stol. a poezie; snížený úvazek na FF UK si uchoval i 1960-64, kdy byl kmenově zaměstnán v Institutu společenských věd při ÚV KSČ a v kulturní rubrice Rudého práva. Od 1972, kdy musel z fakulty odejít, se živil jako překladatel a publicista ve svobodném povolání a svým jménem pokrýval několik kolegů a přátel, kteří byli na černé listině. Stejně si počínal jako důchodce, jímž se stal 1982. Roku 1990 byl jmenován docentem ruské literatury na FF UK; na školu se sice nevrátil, příležitostně se však podílel na obhajobách a vědeckých konferencích na rusistických, resp. translatologických pracovištích Karlovy, Palackého a Masarykovy univerzity.

Publikuje od 1945. Až na dvě nedobrovolné přestávky (na přelomu 40. a 50. let, 70. a 80. léta) přispíval do kulturních periodik (Kulturní politika, kde byl 1948-49 redaktorem, Literární noviny, Literární listy a Listy, Kultura, Kulturní tvorba, Plamen, Host do domu, Světová literatura, Dialog) i do kulturních rubrik denního tisku. Zároveň - a to i za normalizace - spolupracoval s většinou pražských nakladatelství (zejména s Odeonem) jako autor více než 70 průvodních slov, redigent spisů B. Benešové, T. Novákové a I. S. Turgeněva, jako pořadatel (příp. spolupořadatel) řady autorských výborů a hromadných antologií (např. ruského symbolismu a akméismu, ale i moderní světové poezie), lektor, editor a překladatel krásné literatury i literární vědy. Je spoluautorem informativní publikace Sovětská literatura II. Ruská poezie (1964), z třetiny se podílel na kompendiu Ruská klasická literatura (1977); 2000 mu vyšel rozsáhlý výbor většinou v 70. a 80. letech napsaných studií Dvě století ruské literatury.

V prvním polistopadovém desetiletí se značně veřejně exponoval: mimo jiní byl členem výboru Českého literárního fondu, členem výboru Obce překladatelů, řídil vědecký, k mezinárodní slavistické veřejnosti se obracející časopis Rossica, edičně připravil 2. vydání klíčové práce J. Levého České teorie překladu a organizačně zajistil sympozium Současné pohledy na překlad klasické literatury. Především však v tomto deceniu i v následujících letech jednak pokračoval ve svých editorsko-komentátorských i kriticko-publicistických aktivitách, jednak na nejrůznějších forech (nejčastěji konferencích pořádaných Slovanskou knihovnou a pracovních schůzkách Klubu rusistů OP a Společnosti Mariny Cvetajevové) vystupoval s přednáškami o ruské literatuře, event. i o problémech odborného i překladatelského prostředkování jejích hodnot české čtenářské veřejnosti (přičemž přednášky proslovené ve Slovanské knihovně vycházely tiskem v jejích Publikacích).

Manželka: Milena Honzíková (roz. Bláhová), 1925-2001. PhDr. 1949, CSc. 1960. Od 1958 do 1976 odborná asistentka na Katedře české a slovenské literatury FF UK (zároveň externí dramaturgyně filmové skupiny Faix-Brož, 1963-66 lektorka bohemistiky na univerzitách v Neapoli a v Římě). Po nuceném odchodu z fakulty až do 2000 dramaturgyně Laterny magiky. Spisovatelka (tři válečnými zkušenostmi motivované novely, jedno pásmo reportáží z každodenního života v Itálii, spoluautorství pamětí scénografa Josefa Svobody), editorka, překladatelka z ruštiny a italštiny.

Ocenění odbornou komunitou

V jarních měsících 1984 vyšel strojopisný samizdat o dvou svazcích a 292 stranách Jiřímu Honzíkovi a Miroslavu Drozdovi k šedesátinám. Sborník, Praha 1984 (v něm mimo jiné báseň Jana Skácela Dopis příteli, kterému bude zítra šedesát a zabývá se ruskou literaturou).

1986 nakladatelství Odeon udělilo J. H. cenu za uspořádání antologie Ústa slunce. Básníci ruského akméismu, Praha, Odeon 1985, 449 s.

19. 4. 1994 Literárněvědná společnost uspořádala v souvislosti se sedmdesátinami J. H. v zasedací síni AV ČR slavnostní schůzi a v nakladatelství Euroslavica vydala jako neprodejný příležitostný tisk k tomuto dni sešitek veršů Martin Zik: Pustá Bělá. Fragmenty pozapomenutého příběhu, 20 s., jejichž reálným autorem je J. H.

14. 10. 2003 Klub rusistů OP ve spolupráci se Slovanskou knihovnou uspořádal u příležitosti nadcházejících osmdesátin J. H. v zasedací síni Národní knihovny kolokvium na téma Stříbrný věk ruské literatury a nakladatelství Euroslavica připravilo jako neprodejný tisk k tomuto kolokviu sešitek jubilantových veršů pod titulem Martin Zik: Tři básně jednoho osudu, 16 s. Texty všech 12 přednášek a referátů (plus jubilantova vzpomínka Má první setkání s fenomenem zvaným Rusko) vyšly 2004 v publikaci Stříbrný věk ruské literatury. Sborník k 80. narozeninám Jiřího Honzíka, Národní knihovna České republiky - Slovanská knihovna, Praha 2004, 146 s.

2014 představitelé Společnosti Mariny Cvetajevové odevzdali J. H. v souvislosti s jeho devadesátinami písemný "dík za celoživotní aktivitu spojenou s popularizací díla Mariny Cvetajevové u českých čtenářů".

Překlady z ruštiny

Grigorjev, Sergej: Gorkij v Samaře (Krugosvetka; P, Praha, Mladá fronta 1951)
Paděrin, Ivan: Hlavním směrem (Na glavnom napravlennii; pásmo reportáží, Praha, Naše vojsko 1952, + Milena Honzíková)
Jermilov, Vladimir: N. V. Gogol (Gogol; LV, Praha, Československý spisovatel 1952)
Ščipačov, Stěpan: Poesie (Stichi i poemy, Izbrannyje; B, Praha, Čs. spisovatel 1954, překlad 9 básní, + další překladatelé)
Brjusov, Valerij: Mé zemi (Izbrannyje stichotvorenija, Stichotvorenija; B, Praha, Čs. spisovatel 1954, překlad 12 básní, + další překladatelé)
Bachtin, Michail Michajlovič: Dostojevskij umělec. K poetice prózy (Problemy poetiki Dostojevskogo; LV, Praha, Československý spisovatel 1971, + Milan Jungmann)
Stadňuk, Ivan Fotijevič: Od prvního dne (Vojna; válečná próza, Praha, Naše vojsko 1974)
Odojevskij, Vladimir Fedorovič: Poraněné sny (Povesti i rasskazy; VP, Praha, Odeon 1974, překlad povídek: Zpověď vládního rady (Brigadir), Pošklebek umrlcův (Nasmeška mertveca), Sebastian Bach (S. B.), Poslední Beethovenův kvartet (Poslednij kvarter Betchovena), + další překladatelé)
Moře - má láska. Třináct variací na námořnické téma (soubor povídek různých autorů, Praha, Naše vojsko 1975, překlad povídek: Novikov-Priboj, Alexej Silyč: Moře volá (More zovjot), Kapica Pjotr: Hrozí vám nebezpečí (Vaš puť veďot k opasnosti), + další překladatelé)
Lichačov, Dmitrij: K pramenům ruského realismu (LV, výbor studií, Praha, Lidové nakladatelství 1975, + Ladislav Zadražil a Miluše Zadražilová)
Skaftymov, Alexandr Ivanovič: Myšlenka a tvar (výbor studií z knihy Nravstvennyje iskanija russkich pisatelej a dalších prací, Praha, Lidové nakladatelství 1976, překlad statě Tematická kompozice románu Idiot (Tematičeskaja kompozicija romana Idiot), + další překladatelé)
Pavlov, Nikolaj Filippovič: Jatagan (Povesti i studii; VP, Praha, Odeon 1977, překlad povídek: Dva svátky (Imeniny), Aukce (Aukcion), Milion (Million), + další překladatelé
Bestužev-Marlinskij, Alexandr Alexandrovič: Zkouška (Povesti i rasskazy; VP, Praha, Odeon 1980, překlad povídek: Revelský turnaj (Revel´skij turnir), Červený závoj (Krasnoje pokryvalo), Zkouška (Ispytanije), + další překladatelé)
Žirmunskij, Viktor Maximovič: Poetika a poezie (výbor studií, Praha, Odeon 1980, překlad všech částí s výjimkou statí Rým, jeho historie a teorie, Poezie Alexandra Bloka, Překonání symbolismu, Tvorba Anny Achmatovové; oddíl Úvod do metriky společně s Milanem Jungmannem)
Miloslavu Jehličkovi k šedesátinám (Praha, samizdat 1981, překlad 12 básní uvedených pod titulem Z veršů Gavrily Romanoviče Děržavina)
Odojevskij, Vladimir Fedorovič: Ruské noci (Russkije noči; esejistické meditace prokládané povídkami, Praha, Odeon 1982, překlad všech částí s výjimkou těchto čtyř z vložených povídek: Opere del Cavaliere Giambattista Piranesi, Poslední sebevražda, Město bez názvu, Improvizátor)
Turgeněv, Ivan Sergejevič: Vzpomínky na literaturu (Litěraturnyje i žitějskije vospominanija; memoáry a úvahy o literatuře, Praha, Odeon 1985, + Libuše Sýkorová)
Ústa slunce. Básníci ruského akméismu (VB, Praha, Odeon 1985, překlad básní: Gumiljov, Nikolaj: Poslední dvorní básník (Poslednij pridvornyj poet), Zlý duch pralesa (Lesnoj djavol), + další překladatelé + další překladatelé)
Citlivé duše. Próza ruského sentimentalismu (Sentimental´naja russkaja povesť, N. K. Karamzin: Sočiněnija; VP, Praha, Odeon 1986, překlad povídek: anonym: O Kolinovi a Líze (O Koline i Lize), a N. K. Karamzin: Evžen a Julie (Jevgenij i Julia), Ubohá Líza (Bednaja Liza), Julie (Julija), Sierra Morena (Sijerra Morena), Ostrov Bornholm (Ostrov Borngolm), + další překladatelé)
Pasternak, Boris Leonidovič: Vzdušné tratě (Vozdušnyje puti; soubor próz nejrůznějšího typu, Praha, Odeon 1986, překlad próz: Několik zjištění (Neskol´ko položenij), Heinrich Kleist (Genrich Klejst), Mezi vojáky (V armii), Paul-Marie Verlaine (Pol Mari Verlen), Chopin (Šopen), Nikolaj Baratašvili (Nikolaj Baratašvili), Lidé a okolnosti (Ljudi i položenija), + další překladatelé)
Berggolcová, Olga Fjodorovna: Z nepublikovaných veršů (z ruského strojopisu, VB, Sovětská literatura 11/1988, překlad 15 básní)
Cvetajevová, Marina: Živoucí o živých (soubor esejů, Praha, Protis 2010, překlad textu Chvalozpěv na Balmonta (Slovo o Balmonte), + další překladatelé)
Olžyč, Oleh: Ikarův pád. Výbor z díla (soubor básnických a prozaických textů, Praha, Sdružení Ukrajinek v České republice 2011, překlad 15 básní na podkladě doslovného překladu Aleny Morávkové, + další překladatelé)
Odojevskij, Vladimir Fedorovič: Salamandr, duch ohně (Salamandra; P, Brno, Doplněk 2013)

Bibliografie překladů publikovaných v periodikách viz J. Honzík: Dvě století ruské literatury, Praha 2000, s. 421-423.

Překlady z němčiny

Dürrenmatt, Friedrich: Minotaurus. Balada (Minotaurus. Eine Ballade; povídka jako příloha divadleního programu k její inscenaci, Praha, Laterna Magika. Scéna ND (rok neuveden, reálně 1989))

poslední aktualizace: 20.9.2016