Milota Karel
Milota Karel
* 16. 9. 1937 Praha
spisovatel, překladatel z ruštiny
Maturoval 1956 na Střední všeobecně vzdělávací škole v Praze-Nuslích, na vysokou školu nebyl z politických důvodů přijat. Bohemistiku a angličtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vystudoval při zaměstnání, absolvoval 1969 a 1970 získal titul PhDr. Roku 1960 nastoupil do oddělení vědecko-technických informací Střediska pro rozvoj silnic a dálnic; v této instituci, proměňující se postupně v Ústav silničního hospodářství, Správu silničního fondu, Ředitelství silnic České republiky, působí jako překladatel a vedoucí střediska vědecko-technických informací. Krátce (1990-91) byl redaktorem Literárních novin. Do literatury vstoupil počátkem 60. let existenciálně laděnými verši, jeho tvorba se řadí ke konkrétní poeziI (Antilogie aneb Protisloví, 1995). Také prozaické texty jsou blízké experimentální linii české prózy 60. a 70. let (soubory povídek Noc zrcadel, 1981, Ďáblův dům, 1994, román Sud, 1993). Překládá beletrii z ruštiny.
Gogol', Nikolaj Vasil'jevič: Revizor (Revizor; D, Praha, Odeon 1986)
Jesenin, Sergej: Slaměný měsíc (VB [ze Stichotvorenija i poemy], Praha, Lidové nakladatelství 1981, + Jan Zábrana, Luděk Kubišta [všichni jako kolektiv])
Mariengof, Anatolij Borisovič: Džbány paměti. Výbor z poezie 1917-1925 (VB, Praha, Svět sovětů 1968)
Saltykov-Ščedrin, Michail Jevgrafovič: Historie města Hloupětína (Istorija odnogo goroda; R [kronika], Praha, Odeon 1989 [na titulním listě 1990])
