Matouš Lubor

Matouš Lubor


* 2. 11. 1908 Náchod
† 2. 4. 1984 Praha

orientalista, asyriolog a sumerolog, překladatel ze sumerštiny a akkadštiny

Od 1926 studoval klínopis na Univerzitě Karlově u profesora Bedřicha Hrozného a na univerzitě v Lipsku. Po promoci (1930) absolvoval studijní pobyt v berlínských Státních muzeích, kde se zabýval zpracováním sumersko-akkadských dvojjazyčných lexikálních textů a pokračoval na Univerzitě Karlově ve studiu asyriologie, egyptologie a hebraistiky. 1933-38 pracoval jako knihovník v Univerzitní knihovně v Praze. Na stipendium pražského Orientálního ústavu odjel studovat klínopisné texty (zejména tzv. kappadocké texty ze staroasyrské obchodní kolonie v Káneši, dnešní Kültepe v Turecku) do Osmanského muzea v Istanbulu. Odtud 1939 odešel do Francie, kde vstoupil do řad československých vojenských jednotek. Po porážce Francie byly jednotky přesunuty do Anglie a 1944 nasazeny do bojů o Normandii, v bitvě o Dunkerque byl L. Matouš těžce raněn. 1946 se stal asistentem profesora B. Hrozného, 1952 byl jmenován docentem a 1955 profesorem pro klínopisná bádání a dějiny starověkého Předního východu Univerzity Karlovy, kde působil až do roku 1973. Krátce (1960-62) byl hostujícím profesorem Bagdádské univerzity. Zabýval se zejména výzkumem pramenů k dějinám staroasyrských obchodních osad z období 19. století př.n.l. v Malé Asii, akkadským jazykem a literaturou, překlady sumerských a akkadských literárních památek. Věnoval se též interpretaci textů právních a hospodářských a studiu dějin starověké Mezopotámie s důrazem na období 1. poloviny 2. tisíciletí př.n.l. Aktivně se účastnil práce Pražského semitistického kroužku. 1955-73 redigoval časopis Archív orientální. Jeho vědecká i překladatelská bibliografie obsahuje asi 160 položek. Překládal texty sumerské a akkadské (babylonsko-asyrské) literatury do češtiny. Jednou z jeho nejvýznamnější prací je překlad eposu o Gilgamešovi, jednoho z nejdůležitějších děl světové literatury. Otec Josef Matouš (1881-1971) byl překladatelem z polštiny.

Překlady ze sumerštiny a akkadštiny

Báje a pověsti dávné Mezopotámie (výňatky ze starobabylonských bájí, in: Lipin, L. - Belov, A.: Hliněné knihy, Praha, Mladá fronta 1956, s Josefem Klímou)
Epos o Gilgamešovi (B, Praha, SNKLHU 1958; Praha, Mladá fronta 1971; Praha, Československý spisovatel 1976)
Mýty staré Mezopotámie. Sumerská, akkadská a chetitská literatura na klínopisných tabulkách (Praha, Odeon 1977, + Blahoslav Hruška, Jiří Prosecký, Jana Součková)
Sumerská báseň z druhého tisíciletí. Nářek nad zkázou města Uru (Praha, Nový Orient, Malá knižnice Orientu, 1953)