Kautman František

Kautman František



* 8. 1. 1927 České Budějovice

literární vědec, estetik, spisovatel, překladatel z ruštiny

Po maturitě (1945) na reálném gymnáziu v Českých Budějovicích vystudoval 1945-49 Vysokou školu politickou a sociální v Praze, 1949-52 byl šéfredaktorem nakladatelství Československý spisovatel. 1952-57 pobýval v Moskvě, kde studoval na Literárním institutu M. Gorkého (1957 dosáhl vědecké hodnosti CSc.). Po návratu do Prahy vedl 1957-58 kulturní rubriku v časopise Kultura, 1959-61 byl odborným dokumentátorem Encyklopedického institutu Československé akademie věd. 1961 se stal vědeckým pracovníkem Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd (1968 získal na základě kandidátské disertace titul PhDr.), 1971 byl z politických důvodů propuštěn. Po dvou letech bez zaměstnání pracoval 1973-74 jako prodavač v národním podniku Klenoty v Praze, 1974 odešel do invalidního důchodu. Od poloviny 40. let přispíval do deníků (Lidové noviny), časopisů (Nový život, Tvorba, Kultura, Kulturní tvorba, Literární noviny, Plamen, Reportér) a odborných periodik (Česká literatura, Československá rusistika, Estetika, Filozofický časopis), v 70. a 80. letech otiskoval své texty pod šiframi a vypůjčenými jmény nebo v samizdatu (1981 spoluzakladatel Kritického sborníku) či v exilových časopisech (Svědectví - Paříž, Obrys - Mnichov, Listy - Řím), po 1989 opět publikuje v plném rozsahu v domácím tisku. Zaměřil se na českou i světovou literaturu 20. století, zvláštní pozornost věnoval F. M. Dostojevskému (Boje o Dostojevského, Praha 1966; Dostojevskij - věčný problém člověka, samizdat 1976, Praha 1992), F. Kafkovi (Svět Franze Kafky, samizdat 1977, Praha 1990) a E. Hostovskému (Polarita našeho věku v díle Egona Hostovského, samizdat 1977, Praha 1993) i teoretickým otázkám (studie K typologii literární kritiky a literární vědy, samizdat 1977, Praha 1995), zkoumá nejširší souvislosti literárního dění (studie Literatura a filosofie, 1968; O českou národní identitu samizdat 1978; Česká otázka po pětaosmdesáti letech samizdat 1980, Masaryk, Šalda, Patočka, Praha 1990; Naděje a úskalí českého nacionalismu (V. Dyk), 1992; O literatuře a jejích tvůrcích, 2000). Je rovněž autorem veršů (Opilý satelit, 1966; Melodie na jedné struně, samizdat 1981), povídek (Nádhera rovnováhy, 1969) a autobiograficky laděných próz (Román pro tebe, samizdat 1978, Praha 1997; Mrtvé rameno, samizdat 1977, Praha 1992; Prolog k románu, samizdat 1979, Praha 1992; Jak jsme s Jackem hledali svobodu, samizdat 1980, Praha 1996). Překládá z ruštiny.

Překlady z ruštiny

Bušmin, Aleksej Sergejevič: Kontinuita ve vývoji literatury (výbor statí, Praha, Lidové nakladatelství 1977, jako Věra Fraňková, + Miroslav Červenka [též jako Věra Fraňková], Naděžda Ostrovská)
Dostojevskij, Fedor Michajlovič: Z Dostojevského Deníku spisovatele (výbor, Světová literatura, 3/1971, jako Tereza Silbernáglová)
Dostojevskij, Fedor Michajlovič: Dopisy (Pis'ma; korespondence, Praha, Odeon 1966)
Jerofojev, Viktor: Život s idiotem (Žizň s idiotom; N, samizdat 1987; Revolver Revue, 16/1991)
Šahumjan, Stepan Georgijevič: Výbor z projevů a statí (Izbrannyje proizvedenija; statě, Praha, Nakladatelství politické literatury 1962)