Friš Oldřich
Friš Oldřich
* 7. 5. 1903 Boskovice (u Brna)
† 14. 1. 1955 Praha
indolog, vysokoškolský pedagog, překladatel z indických jazyků
Souběžně se studiem klasické a slovanské filologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy navštěvoval přednášky z indické historie a indoevropského srovnávacího jazykozpytu, 1924-25 studoval tři semestry v Berlíně. Po ukončení studií v Praze (1927) učil na středních školách ve Strakonicích, Prešově, Mělníku a v Tišnově (1933-45). Indologii se věnoval soukromě; 1945 dokončil u prof. V. Lesného v Praze disertační práci Sattasaí a její místo v indické lyrice. Roku 1946 se stal členem redakční rady a od 1951 šéfredaktorem časopisu Nový Orient. Habilitoval se prací Recenze Amarušataka a 1948 byl jmenován soukromým docentem Univerzity Karlovy. Následující rok působil na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Roku 1950 byl jmenován odborným asistentem a 1951 státním docentem indologie na Univerzitě Karlově. Od 1952 byl členem ediční rady Malé knižnice Orientu. V témže roce se stal členem vědecké rady Orientálního ústavu Československé akademie věd a zástupcem vedoucího katedry Předního a Středního východu a Indie, od 1953 vedoucím katedry a šéfredaktorem Archivu orientálního. 1954 byl jmenován profesorem staroindické filozofie a děkanem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Zabýval se filologií indických jazyků a starou íránistikou, vedle toho se věnoval studiu staroindické společnosti po stránce historické i literárně-historické (články v Novém Orientu a Archivu orientálním). Nejvýznamnějšími oblastmi jeho působení byla činnost pedagogická a překladatelská. Zasloužil se o rozšíření oboru indologie o studia moderních jazyků a literatur. Překládal ze sanskrtu i z prákrtů, zejména z páli. Jeho překlady jsou nejenom lingvistickými, ale i básnickými díly.
//Překlady ze staré indičtiny, sanskrtu a prákrtů//
Amaru: Ze stovky básní Amaruových (VB, Nový Orient, 4/1957)
Amaru - Bhartrhari: Sloky o lásce, moudrosti a odříkání (VB, Praha, SNKLHU 1959)
Bilhana: Dnes ještě... (Čaurísuratapaňčášiká, B, Praha, Nakladatelství Československé akadenie věd 1953; reprint, Praha, DharmaGaia 1996, + František Hrubín)
Dandin: Příhody v městě Čampě (úryvek z R, Nový Orient, 8/1954)
Kálidása: Oblak poslem lásky (Méghadútam; lyrickoepická poéma, Praha, SNKLHU 1954)
Kálidása: Šestero ročních dob (Rtusanhára, B, Praha 1956)
Krátké štěstí. Z Brahmapurány (VB, Nový Orient, 1/1955)
Matka Země. Z védských hymnů (VB, Nový Orient, 9-10/1946-47)
Láska a odříkání (Beaufort, Praha 1948)
Rámájanam (zkrácený překlad staroindického eposu, Praha, SNKLHU 1957)
Sattasaí (sbírka prákrtské lyriky, Praha, Symposion 1947)
Sómadéva: Démonovy povídky (Vétálapaňčavinšatiká, mravoučná vyprávění, Praha, SNKLHU 1956)
Sómadévah: Démonovy povídky (výbor z mravoučných vyprávění, Nový Orient, 2-3/1947-48)
Védské hymny (VB, Praha, Symposion 1948; reprint, Praha, Dharma Gaia 1994)
Z buddhistické lyriky (VB, Nový Orient, 5/1954)
Z indické lyriky (VB, Nový Orient, 9/1959)
Z indických anthologií. Indradatta. Anonym (VB, Nový Orient, 1953)
Z indických legend (Praha, Jaroslav Picka 1954)
Z indických sentencí (VB, Nový Orient, 10/1954)
Z veršů Bhartrhariho (VB, Nový Orient, 4/1955)
Ze sanskrtské lyriky (VB, Nový Orient, 7/1955)
Ze Sattasaí (VB, Nový Orient, 8-9/1953, 6/1954)
Ze staroindických anthologií (VB, Nový Orient, 7/1957)
Ze starých indických přísloví (Nový Orient, 5/1954)
